Podle britské premiérky dva ruští „agenti“ přiletěli do Velké Británie několik dní před atentátem, s otravnou látkou zřejmě v kbelíku, a tu trousili, kudy chodili. Kontaminovali lavičku v parku, automobil Skripalových, kliku u dveří jejich domu, cestu v parku, restauraci, kde obědvali a samozřejmě, podle nejnovějších informací, i prostory hotelu, kde se ubytovali. To  vše je zřejmé ze záběrů televizních zpravodajství, kde osoby v ochranných protichemických oblecích odřezávají lavičku, balí a nakládají automobil a odstraňují dlažbu z cest. V hotelu se zřejmě po odjezdu hostů neuklízí a stopa otravné látka se dá najít i po několika měsících! Navíc tuto otravnou látku má k dispozici pouze Rusko a nikdo jiný ji nezná. Jak ji tedy mohou identifikovat? No a po skončení akce agenti zbytek jedu přelijí z kbelíku do lahvičky od parfému (zřejmě v tom hotelu a rozlijí jej po celé místnosti) a lahvičku kdesi pohodí. Tu najde nešťastný britský občan, věnuje ji své přítelkyni a oba si ji údajně aplikují na ruku. Protože ale „parfém“ nevoní, muž se umyje a tím si zachrání život. Žena později v nemocnici zemře.

Britská policie vystopovala přený pohyb „agentů“, zdokumentovala po minutách jejich pohyb a zveřejnila   jejich fotografie na několika místech. Jejich identitu ale považuje za falešnou. Někdo jim ale musel vydat víza, bez kterých není možné do EU z Ruska cestovat. A tam by měli být i přené údaje o údajných „agentech“. Proč  je tedy policie nezveřejnila? Samozřejmě nelze vyloučit, že si někdo, koho Skripal velmi poškodil, s ním nechtěl osobně účty vyřídit. Ale proč tímto způsobem? A proč po tolika letech? Daleko spolehlivější je autonehoda, vypadnutí z okna, utonutí nebo sebevražda. S těmito metodami mají bohaté zkušenosti všechny tajné služby, zejména mocností.

A tak si nutně musíme položit několik otázek o důvodu celé této kampaně :