Pan Krčmář v roce 2014 odmítl ve svém hotelu v proslulé Stodolní ulici ruskou klientelu kvůli okupaci a anexi Krymu. Pak svůj zákaz upřesnil, Rusové, kteří odsoudí anexi tohoto poloostrova, budou mít do jeho hotelů přístup. České obchodní inspekci se to nelíbilo a firmě Golden Gastro Service, kterou ostravský hoteliér vede, dala pokutu kvůli údajné diskriminaci 50 tisíc korun. Nyní soud rozhodl, že tento trest neplatí a zdůvodnil to velmi moudře. Zákon nezná diskriminaci kvůli státnímu občanství, takže k ničemu takovému nedošlo. To je pravdou, zákaz se nevztahoval na Rusy, ale jen na ty, kteří schvalují okupaci a anexi území cizí země. Právo porušeno nebylo.

Podívejme se na tento čin i z jiného úhlu pohledu. Je listopad 1938 a do anglického Yorku dorazí německý turista, kterého tamní hoteliér odmítne ubytovat kvůli tomu, že Němci před dvěma měsíci anektovali a okupovali československé pohraničí. To bychom byli nadšeni a chválili ho za tento úžasný čin. A Tomáš Krčmář jednal úplně stejně, proto si zaslouží poděkování a uznání. Jsem také rád, že většina ohlasů, které dostal z České republiky i z ciziny, byla pozitivní. Z morálního hlediska byl jeho čin zcela v pořádku.

Je také právem hoteliéra ubytovat si koho chce, a pokud někoho odmítne, pak k tomu má jistě důvody. Cením si také jeho upřímnosti, protože to šlo udělat jednodušeji a bez problémů. Ruským návštěvníkům by se řeklo, je nám líto, máme obsazeno. A přes to nejede vlak.

Pamatuji si, že při exkurzi se střední školou do Ostravy na začátku osmdesátých let jsme v tomto hotelu spali. Tenkrát za komunistů byla Stodolní hnusnou tmavou zanedbanou ulicí a tuctový hotel s WC a sprchami na chodbě a s oprýskanou fasádou se jmenoval Odra. Dnešní Brioni je velmi slušné ubytovací zařízení pozitivně hodnocené i nezávislými odborníky z oboru. A Stodolní je nádherným místem plným života.