Pan Hřebejk, uznávaný umělec v oblasti filmové tvorby,  představitel uznávané české filmové (dnes už spíše jen historické) kultury, pokud má tento pojem nějaký význam  v jeho práci a životě a pokud vůbec uznává nějakou filozofii kultury, pak je jeho vyjadřování společensky naprosto nepřijatelné faux pas, protože  postrádá jakoukoliv slušnost, etiku, morálku a hlavně, od člověka kulturně vzdělaného (zda-li) tolik potřebnou  kulturní úroveň.

Pan Hřebejk už několikrát prokázal, že je dobrý, ne-li vynikající režisér. O to je větší zklamání z jeho nekulturního, obhroublého nactiutrhačství, hrubé vulgárnosti, kterou se nechává unášet (zda s požitkem nebo bez těžko posoudit) jenom proto, že se tím vyjadřuje vůči člověku, který má jiné politické názory, jiné ideologické smýšlení, jinou politickou minulost. Pan Hřebejk, havloid a sympatizant pražské kavárny, se rád ohání potřebou obrany demokracie, svobodou slova, lidskými právy apod. a přesto není schopen akceptovat jiné, kteří mají jinou rétoriku, letoru a politické zaměření než má on sám 

Slovními urážkami, kterými počastoval pana Vojtěcha Filipa, člena KSČM, prvního místopředsedu poslanecké sněmovny hanlivými slovy a nactiutrhačnými nadávkami prokázal, že jak je na jedné straně vynikající ve svém filmařském oboru,  tak na druhé straně je krajně netolerantní  cholerik, který není schopen tolerovat jiné názory a  postoje jiných. Pan Hřebejk velmi emotivně vychrlil na adresu pan V. Filipa  celou řadu nadávek, jako že je prolhané, vlastizrádné, estébácké, zkurvené prase a bolševik Falmer (údajně jeho dřívější přezdívka) a na adresu těch, kteří jej do funkce prvního místopředsedy dolní komory Parlamentu ČR zvolili, že jsou blbci a svině.