Odborné studie vždy s určitými odchylkami uváděly v podstatě rovnoměrnou příčinu znečišťování ovzduší. Viníky byly průmysl, doprava a domácí topeniště. Odvážím se tvrdit, že největšího pokroku se dosáhlo v průmyslu. Emise zde poklesly jednak z důvodů zbytečného kolapsu a rušení mnoha odvětví, jednak maximálně přísnými limity pro povolené vypouštění škodlivin. Znečištěné ovzduší, především na Ostravsku prašnými částicemi způsobuje vznik smogových situací. Slibovaná vládní opatření jsou pouze lživou snahou něco pro občany udělat.
Například nedávno podepsané a zcela nezávazné memorandum o snížení emisí v příhraničních oblastech na Polské straně. Uvedených memorand byla již celá řada. Nikdy se nic nezměnilo, neboť potřebné miliardy na vyčištění zplodin Polsko nemá. Místo předkládání dalších nedomyšlených novel zákonů je jediným smyslu plným řešením využití nemalých finančních prostředků na praktický výzkum odstraňování malých částic prachu z emitujících komínů i výfuků motorových vozidel. Není to snadný problém, neboť s prašnými částicemi zápasí neúspěšně i další státy Evropské unie.
Nový zákon o ovzduší slibuje snížení emisí u motorových vozidel zaváděním nízko emisních zón ve městech. Je to zcela nedomyšlený nesmysl, který opět nikomu nepomůže. Ostravsku by více pomohlo zrušení poplatků u dálniční obchvatu města. Rovněž u jiných iniciativních měst se při násilném zavádění zón a zvažovaného povinného zakoupení „ekologických známek" v Praze, pouze vyhodí finance doslova oknem a zvýší možnost korupce.
Dalším problémem špatného ovzduší jsou domácí topeniště. Neustálým zvyšováním cen elektřiny a plynu se nelze občanům divit, že topí nejlacinějším uhlím. Nikdo jim nemůže nařídit, topit jiným zdrojem, když mají omezené finanční prostředky. Mnozí z nich topí dřevem, o jejich získávání z lesů se nechci podrobněji šířit. Násilné, nezákonné, i když dobře myšlené inspekční kontroly kotlů v domácnostech pouze vyvolá množství soudních žalob.
Navíc se při snižujících zásobách uhlí z důvodů pochybných politických bodů za neprolomení limitů těžby a uvažovaného zavedení uhlíkové daně, bude i cena media rychle narůstat. Velké problémy nastávají při zásobování domácností teplem z tepláren. Nejsou dlouhodobější smlouvy na další dodávky, dovoz uhlí z Polska nepřipadá z důvodů velké sirnatosti v úvahu, přestavba kotlů na topení plynem je velmi nákladná. Cena tepla se tím navýší na hranici, kterou nebude nikdo za daného stavu schopen zaplatit. Dotovat domácnosti na přechod na jiné palivo je drahé a zatím diskutabilní. Prodávat všem podnikům emisní povolenky a z výnosů platit přechod na jiná paliva je další chimérou. Nikdo zatím neví na jaká paliva se v současné ekonomické situaci mohou občané zaměřit. Spalování biomasy nic neřeší, neboť komínem unikají mnoho dalších nežádoucích zplodin.
Velký celonárodní problém zdravotních rizik ze špatného ovzduší, o kterém se v nicotných politických hádkách a nezájmu zákonodárců raději nemluví, může koncepčně i prakticky vyřešit energetická politika států. Obávám se však, že mnohé ideologické spory přehluší i dobré úmysly pro její rychlé uplatnění.
RNDr.Jiří Hanzlíček, bývalý poradce ministrů průmyslu a obchodu
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
