Ombudsman kontroluje práci úředníků přes stížnosti občanů. Úředník něco tvrdí, vykoná, rozhodne … a protože má vždycky pravdu, tak se tomu občan musí podřídit. Ale když je to až do nebe volající nesmysl, dokonce záměrně křivé, a přesto s tím nelze nic dělat, pak je tu právě ta poslední naděje, úřad ombudsmana. Občané tomu úřadu zcela důvěřují, přece je to veřejný ochránce práv. Našich práv. Proto tu je. 

Ale – jak skutečně pracuje tento úřad, jak se dá zkontrolovat? Přece zcela primitivním případem, který je přitom tak nelidsky krutý, že se při něm ombudsman ani nemůže splést. Zde je:

V únoru a v březnu 2007 jsme s manželkou kvůli závadovému chování šestnáctileté dcery Barbory několikrát navštívili manželskou poradnu Třebíč. Během těch sezení na mě manželka a ani dcera a ani devatenáctiletý syn Tomáš neuvedli nic špatného. Nic ohledně „špatností“ otce se neřešilo, nebylo co. Otec ani neměl co měnit, nic se po něm nepožadovalo. Rodina z pohledu manželky a Barbory a Tomáše neměla s manželem, respektive s otcem vůbec žádný problém. Rodinu začátkem dubna 2007 zcela určitě nic neohrožovalo.