Náklady tohoto dluhu se mohou přiblížit 5 procentům HDP, se kterými se hauzíruje na obranu. Má se to hojit škrty ve zdravotnictví, školství nebo penzistům? Gabriel Zucman navrhuje místo toho daň z velkého bohatství. Nejen ve Francii. Francouzská velmocenská politika, pravidelné svolávání summitů ochotných, kteří to Putinovi natřou, stejně jako výzvy k drastickému zvyšování výdajů na evropské zbrojení (přichucené drobečky jaderné moci žabojedů) jsou jen pozlátkem domácí bídy. Příslovečným svrchním huj, pod kterým je fuj.

Francie na to nemá, je děsivě zadlužená. Země prožívá fiskální krizi, která je nejhorší od vzniku eurozóny. Státní dluh se škrábe ke 115 procentům HDP a pokusy řešit to škrty penzí, zdravotnictví a školství vyhnaly ve čtvrtek do ulic obrovské protesty. Spojovalo je jednoduché heslo: Ať platí bohatí!

Myšlenka má konkrétní podobu návrhu daně z bohatství, který už léta prosazuje francouzský ekonom Gabriel Zucman. Podobně jako Thomas Piketti nebo Emmanuel Saez učí jak v Paříži, tak na Kalifornské univerzitě a radí jak francouzské, tak americké levici.

Velkým tématem této skupiny vlivných ekonomů je růst nerovnosti spolu s potíráním iluzí, že je vykoupena produktivitou a konkurenceschopností. Ve skutečnosti se odehrává něco jiného, čemu dal Zucman (ve spolupráci s doktorandským školitelem Pikettim) korektní název Skryté bohatství národů (The Hidden Wealth of Nations, 2013). Podstatná část národního bohatství je skrytá, protože je odkloněná, drsněji řečeno ukradená malou skupinou těch nejbohatších, kteří odkopnou potřeby národa prostřednictvím daňových rájů a nejrůznějších finančních triků.