U nás na vsi se o pokrytcích a lezdoprdelkách všeho druhu říkalo „Až přijdou Číňani, tenhle si nechá zešikmit oči a narůst copánek“. Jsme dnes v situaci, že Čína je už za bukem. Naše vláda a její zejména američtí (po Macronově „zradě“, jak říká Miroslava Němcová, už méně evropští) loutkovodiči to sice zuby nehty zatajují, ale to se komunisté taky snažili, a přesto před lidmi neutajili existenci Rádia Svobodná Evropa, natož aby zamezili jejímu poslechu a jeho nahrazením báječnými špinícími novinami velkými jak plachta a prázdnými jak vyschlá řeka, jménem Rudé právo. Propaganda je sice věc všudypřítomná a dílčí částí občas úspěšná, avšak některé věci jsou tak evidentní, že je nevidí jen slepý.
Foto:
Hans Štembera
Popisek: Jiří Kobza je členem Poslanecké sněmovny, zvoleným za politické hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
Začali jsme u Číňanů, tak při nich zůstaňme. Dnešnímu stavu světa bychom bez nadsázky mohli začít říkat „Juanizace na vzestupu“. Ne, nejde o Dona Juana, i když to byla postava veskrze sympatická. Jde o čínskou měnu juan, které nás začíná obklopovat ze všech stran, jen to ještě úplně nevíme nebo se tomu vědomí bráníme. Třeba různými omezeními či sankcemi. U těch začněme a pojďme pak v logice věcí dál:
