Věcně se situace vyřešila, Miloš Zeman nátlaku „politických důvodů“ ustoupil a jmenoval vládu jako celek. 

Co za tímto ústupkem všechno stálo, ještě uvidíme. Fialova návštěva u kancléře Vratislava Mynáře před finálním jednáním s prezidentem jistě nebyla jen zkouškou orchestru a domluvením procedur na páteční inauguraci ministrů, o které v té době ještě dle prvních Fialových vyjádření po jednání s prezidentem ještě vůbec nebylo jasné, že proběhne…

Možná se ještě budeme divit, až to praskne, a že ono to praskne, jako nakonec vždycky všechno prasklo, a na každého. Jen – pravda – někdy trochu moc pozdě.

Leč zpět k „politickým důvodům“. Fiala tím patrně měl na mysli, že na jmenování Lipavského stojí účast Pirátů ve vládě. Proto raději riskoval střet s hlavou státu, jen aby si zachránil „klid na práci“. Ten ovšem s Piráty v zádech nikdy mít nebude, jen si to ještě možná tak neuvědomuje.

Navíc podporu Pirátů – resp. čtyř jejich poslanců ve Sněmovně – Petr Fiala ke získání důvěry a udržení většinové podpory své vlády ve Sněmovně nepotřebuje.