Liberální i konzervativní pravice na ní ostře útočí kvůli tomu, že akceptovala požadavek čínského velvyslance, aby se setkání s investory, kam byli pozváni velvyslanci řady zemí a které organizovalo ministerstvo průmyslu, nezúčastnil zástupce Tchaj-wanu. Možná, kdyby média informovala více a přesněji o tom, o jakou se vlastně jednalo akci, jaký byl její záměr a kdo byli účastníci, tak by odpadla celá řada útoků na ministryni. A požadavky na její odvolání by se neobjevily vůbec.
Česká republika respektuje od počátku 90. let politiku jedné Číny. Jinak řečeno, respektuje to, že existuje Čínská lidová republika, která je stálým členem Rady bezpečnosti OSN a vedle ní existuje odštěpenecká provincie, se kterou má diplomatické zastoupení na nejvyšší úrovni jen několik málo zemí světa (ČR mezi nimi není). V těchto zemích, které vidí jako svého diplomatického partnera Čínskou republiku na Tchaj-wanu, nerespektují politiku jedné Číny. Čeští páni liberálové, ale i konzervativci z KDU-ČSL, by měli nahlas říci, zda si přejí změnit tento axiom zahraniční politiky České republiky, který platí už od počátku 90. let...Pokud ne, tak ať mlčí.
Je zřejmé, že geopolitické soupeření mezi Spojenými státy a Čínou je čím dál tím ostřejší. Na druhou stranu, v současnosti vedené americko-čínské obchodní rozhovory se podle všeho vyvíjejí dobře, Spojené státy tedy respektují Čínu jako svého partnera. Ostatně byly to Spojené státy, kdo počátkem 70. let, za vlády prezidenta Nixona, uvedly Čínskou lidovou republiku namísto Tchaj-wanu do Rady bezpečnosti a postavily své diplomatické styky s ČLR na úrovni velvyslanectví. A naopak, Tchaj-wan již od té doby velvyslanectví ve Washingtonu nemá.
Chce snad česká pravice v zavilé nenávisti vůči jedné z největších světových velmocí, která se v průběhu příštího desetiletí zřejmě stane největší ekonomickou velmocí světa, přehodnotit českou zahraniční politiku? Pirátský pražský primátor Hřib se ve svém úřadě zabývá galaxialní politikou: dalajlámou, vyvěšováním tibetské vlajky, přehodnocováním smluv o spolupráci s čínskými velkoměsty, místo aby řešil přezrálé problémy Prahy.
To jsou např. výstavba trasy D metra, dokončení městského okruhu. A aby se pokusil o sestavení investičních priorit v Praze pro příštích deset až patnáct let. Prostě toho není schopen a tak plácá a plácá. Jeho kutilství v oblasti zahraniční politiky je opravdu bezpříkladné. Ale není v tom sám. Česká pravice se zkrátka nechává unášet nenávistí vůči Číně, která se snad může vyrovnat jen nenávisti, kterou věnují tito lidé Rusku. Prostě tito lidé potřebují ke svému životu a své politice obraz nepřítele. Nenávist je ale v politice špatný rádce. Zatemňuje mozek.
Myslím, že ministryně průmyslu projevila jistou odvahu při svém rozhodnutí, kterou je třeba ocenit.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
