Liberální i konzervativní pravice na ní ostře útočí kvůli tomu, že akceptovala požadavek čínského velvyslance, aby se setkání s investory, kam byli pozváni velvyslanci řady zemí a které organizovalo ministerstvo průmyslu, nezúčastnil zástupce Tchaj-wanu. Možná, kdyby média informovala více a přesněji o tom, o jakou se vlastně jednalo akci, jaký byl její záměr a kdo byli účastníci, tak by odpadla celá řada útoků na ministryni. A požadavky na její odvolání by se neobjevily vůbec.

Česká republika respektuje od počátku 90. let politiku jedné Číny. Jinak řečeno, respektuje to, že existuje Čínská lidová republika, která je stálým členem Rady bezpečnosti OSN a vedle ní existuje odštěpenecká provincie, se kterou má diplomatické zastoupení na nejvyšší úrovni jen několik málo zemí světa (ČR mezi nimi není). V těchto zemích, které vidí jako svého diplomatického partnera Čínskou republiku na Tchaj-wanu, nerespektují politiku jedné Číny. Čeští páni liberálové, ale i konzervativci z KDU-ČSL, by měli nahlas říci, zda si přejí změnit tento axiom zahraniční politiky České republiky, který platí už od počátku 90. let...Pokud ne, tak ať mlčí.

Je zřejmé, že geopolitické soupeření mezi Spojenými státy a Čínou je čím dál tím ostřejší. Na druhou stranu, v současnosti vedené americko-čínské obchodní rozhovory se podle všeho vyvíjejí dobře, Spojené státy tedy respektují Čínu jako svého partnera. Ostatně byly to Spojené státy, kdo počátkem 70. let, za vlády prezidenta Nixona, uvedly Čínskou lidovou republiku namísto Tchaj-wanu do Rady bezpečnosti a postavily své diplomatické styky s ČLR na úrovni velvyslanectví. A naopak, Tchaj-wan již od té doby velvyslanectví ve Washingtonu nemá.