Jiří Paroubek: Problémem v Česku je přístup ke vzdělání

24. 1. 2020 14:47

Česká sociální demokracie vznikla před více než 140 lety proto, aby pomohla emancipovat široké vrstvy obyvatelstva. Aby přispěla k jejich povznesení sociálnímu, kulturnímu, vzdělanostnímu, tedy společenskému.

Jiří Paroubek: Problémem v Česku je přístup ke vzdělání
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Paroubek
reklama

I v současnosti existuje velký prostor pro to, aby sociální demokracie toto své společenské poslání naplňovala i v poněkud jiných společenských podmínkách.
Jedním z takových případů je oblast vzdělávání. Před několika týdny jsem popsal výsledky analýzy Mezinárodního šetření PISA 2018. V této zprávě byla srovnávána vzdělanostní úroveň patnáctiletých žáků a studentů v téměř osmdesáti zemích celého světa. Připomínám jen, že ve všech kategoriích, tedy čtenářské gramotnosti, matematické gramotnosti a gramotnosti přírodovědné byli na špičce Čína a země, kde se mluví čínsky (Singapur, Tchaj-wan, Hongkong a Macao). Česká republika se v tomto srovnání téměř osmdesáti zemí světa, vyspělých i rozvojových, objevovala mezi 21. – 25. místem. To není úplně  špatné, ale není to určitě oslňující umístění, protože je vždy dobré patřit mezi tý úplně   nejlepší. A že to jde i pro středně velké země, jako je Finsko, Irsko, Švédsko a z těch postkomunistických států Polsko, by mělo ukazovat cestu ke zlepšení i pro nás. V tom svém komentáři před několika týdny jsem také vyjádřil přesvědčení, že pokud by se prověřovala také gramotnost jazyková, mohli by být čeští žáci hodnoceni výše, nežli v těch třech již  zmíněných oblastech.

Česká školní inspekce (ČŠI) vydala publikaci Mezinárodní šetření PISA 2018. V ní jsou porovnávány výsledky gramotnosti žáků a studentů ze zemí EU a OECD, tedy nikoliv z rozvojových zemí a zemí stojících mimo tyto organizace.

Ve čtenářské gramotnosti je Česká republika mezi zeměmi OECD a EU na 20. místě. Nejlepšími třemi zeměmi jsou Estonsko, Kanada a Finsko. Česká republika má zhruba stejné hodnocení (490 bodů) jako měla v roce 2000. Naopak například hodnocení Estonska nebo Polska se od roku 2000 poměrně dramaticky zlepšovalo. Tak Polsko dosáhlo v roce 2000 v hodnocení  na 479 bodů a v roce 2018 už to bylo 512 bodů. Zhruba stejné hodnocení jako Česko má bodově v roce 2018 i Francie, Belgie nebo Nizozemsko, Rakousko a Švýcarsko. To není vubec špatná společnost.

Co se týče matematické gramotnosti, tam je Česká republika na 17. místě se 499 body. Pokud by si ČR udržela bodové hodnocení z roku 2003 (516),  byla by v roce 2018 na 5. – 6. místě. Jinak řečeno, hodnocení České republiky se za posledních 15 let v této oblasti zhoršilo. Na druhé straně je s matematickou gramotností zhruba na té úrovni, jako tomu bylo u Švédska, Velké Británie, Norska, Německa, Irska nebo Rakouska. To nevypadá špatně.

Pokud jde o přírodovědnou gramotnost, tam jsme v mezinárodním srovnání  na 16. pozici s 497 body, ovšem v roce 2006 dosáhlo Česko na 513 bodů. Pokud by si toto hodnocení udrželo i v roce 2018,  bylo by někde na 6. pozici mezi všemi hodnocenými  zeměmi OECD a EU, tedy i v tomto aspektu se gramotnost českých žáků, bohužel, zhoršila. Nicméně se nalézáme ve společnosti podobně hodnocených žáků z USA, Švédska, Belgie, Irska a Švýcarska.

Co je podle mého názoru největší problém, tak jak vyplývá z analýzy, provedené v českých podmínkách, je to, že se velmi výrazně liší možnosti žáků získat větší penzum vědomostí podle typu školy, ve které je žák či student zapojen. Dále se liší podle sociální a příjmové úrovně rodiny a také podle jednotlivých krajů. Zdá se, že nejlepší úroveň gramotnosti bývá ve všech třech oblastech sledovaných v šetření v Praze, na velmi slušné úrovni také ve Zlínském kraji a poměrně nejhorší v kraji Ústeckém. Pokud jde o typ školy, nejlepšího výsledku je dosahováno vesměs u gymnázií a to víceletých i čtyřletých a nejhůře jsou na tom studenti Středních odborných škol bez maturity. Poměrně lépe nežli žáci základních škol jsou na tom studenti středních odborných škol s maturitou. Nejhůře jsou na tom žáci z obcí menších než 3000 obyvatel. Překvapivě dobře jsou na tom studenti ze škol v malých městech mezi 3 – 15 000 obyvateli.

Jedním z velkých problémů českého školství,  a na to by se programově měla zaměřit česká levice, je to, že jsou ve studiu znevýhodněni žáci a studenti z rodin, kde rodiče mají nižší úroveň vzdělání a také nižší příjmové možnosti. A to je pochopitelně alarmující, protože to ve svých důsledcích znamená, že Česko ztrácí velké počty velmi nadaných či nadaných žáků, kteří by mohli studovat a mít vyšší využitelnost a uplatnění v životě. Dochází k prohlubování rozdílů mezi školami. V úspěšných školách učí úspěšnější žáky aktivnější a pozitivně naladění učitelé. Lze také říci, že Česká republika dosáhla ve srovnání se zeměmi OECD lepšího výsledku, než jaký by odpovídal vynaloženým výdajům na vzdělávání. A tedy opačně řečeno, kdybychom účelně vynaložili vyšší výdaje na vzdělávání žáků a studentů, dosahovali bychom podstatně lepšího výsledku.

Zhruba pětina žáků má, pokud jde o posuzování jejich úrovně v testech čtenářské gramotnosti, významné problémy. Tato pětina představuje skupinu obyvatel, která bude mít velké problémy v budoucnu s uplatněním ve společnosti. Teoretikové české školské soustavy by také měli promyslet, jak povzbudit mladé chlapce k tomu, aby více četli. Ve čtenářské gramotnosti se totiž ze všech tří domén projevuje nejvíce genderová nerovnost výsledků. Výrazně lepší jsou dívky, a to jak v České republice, tak v ostatních zemích. V matematických a přírodovědných testech PISA nejsou rozdíly mezi českými dívkami a chlapci významné.

Pro větší přehlednost a úplnější pohled na úroveň vzdělanosti patnáctiletých a na jejich budoucí uplatnění v životě by také alespoň na národní úrovni prospělo, zavést testy znalostní úrovně jazyků. Myslím, že do budoucna i na mezinárodní úrovni je pravděpodobné, že takové testy mohou být zavedeny.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Stanislav Křeček: Bez servítků - do čeho jdu

21:00 Stanislav Křeček: Bez servítků - do čeho jdu

Komentář na facebookovém profilu v souvislosti se zvolením do funkce ombudsmana.