Langšádlová se jako sv. Johanka z Arku české pravice ujala svatého boje proti ruské a čínské účasti ve výběrovém řízení na dodavatele jednoho bloku jaderné elektrárny (JE) Dukovany. Langšádlová se dokonce vyjádřila takto: „To, že vláda chce oslovit i Rusko, navzdory tomu, že naprostá většina občanů České republiky je zásadně proti, je opravdu nesmírně velký hazard s naší suverenitou a naší budoucností.“

Rozeberme si nyní naprostou nesmyslnost tohoto výroku. V úvodu bych rád zdůraznil, že vůbec nejsem příznivcem rozšiřování podílu jaderné energetiky na výrobě elektrické energie u nás. Vláda by měla zkoumat i jiné možnosti a alternativy, např. razantní rozvoj obnovitelných zdrojů. Technické a ekonomické možnosti pokud jde o 0ZE, včetně výroby akumulačních baterií, se rozvíjejí tak dynamicky, že lze předpokládat za nějakých pět až sedm či deset let bude tento zdroj velmi konkurenceschopný (on je vlastně konkurenceschopný již dnes)

Poněkud prostá poslankyně za TOP 09 nepochopila, že českému obyvatelstvu nejde ani tak o státní příslušnost firmy, která snad bude někdy v budoucnu stavět blok JE Dukovany. Především přece půjde o cenu elektrické energie a ne o ideologicky motivované bláboly. Jinak řečeno, kdo nabídne nižší cenu realizace celé obří dodávky bloku v Dukovanech, ten vlastně zajišťuje nižší výrobní cenu elektrické energie. Pokud to budou Rusové anebo Číňané a pokud tedy zajistí nižší cenu elektřiny, je mi to v zásadě jedno. Nechápu, co je na tom z bezpečnostního hlediska pro republiku a její občany závadného.

Nižší cena elektrické energie je přece dobrá jak pro domácnosti občanů, tak pro český průmysl. Elektrická energie v průmyslu, ale i v dalších sférách národního hospodářství tvoří jednu z největších položek nákladů. Pokud existuje možnost snížit tyto náklady ve firmách, měli bychom ji využít.