Když se dívám na finální návrh rozpočtu ministerstva financí, musím o některých základních východiscích rozpočtu silně pochybovat. Tak především státní rozpočet vychází meziročně z nárůstu příjmů o 124 miliard. Přitom předpokládá poněkud příliš optimisticky v roce 2025 nárůst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,7%, což může generovat do rozpočtu navíc zhruba cca 60 milionů Kč přírůstku příjmů. Pak jsou v přírůstku státního rozpočtu nějaké evropské peníze. Považuji, s ohledem na letošní vývoj české ekonomiky, kde ministerstvo financí předpokládá nárůst HDP meziročně o 1,1%, tedy de facto stagnaci české ekonomiky. A i tento titěrný předpokládaný letošní růst české ekonomiky je velmi optimistický. Myslím, že k němu nedojde. Jednak proto, že lze očekávat stagnaci německé ekonomiky a také velmi nízký nárůst ekonomiky eurozóny i celé EU. Prostě na německou ekonomiku dopadla deka, neboť její prosperita (i naše prosperita) byla dlouhá léta postavena na dovozu levných ruských surovin. Tohoto dovozu levných ruských surovin se EU zbavila sankcemi vůči Rusku, které velkou měrou dopadly právě na Německo a jeho ekonomiku.
Když se dívám na rozpis návrhu rozpočtu na rok 2025 nevidím tam příliš logiku, pokud jde o výdajovou část. U kapitol některých ministerstev (MMR a zahraničí) je dokonce oproti letošnímu rozpočtu pokles.
A Piráti budou jistě rozporovat tuto věc a snažit se vytáhnout z ministerstva financí nějaké peníze pro své resorty. MMR meziročně ztratilo ve státním rozpočtu téměř 2 mil. korun. Naopak, velký nárůst je díky penězům z evropských fondů, které půjdou na rozvoj dopravní infrastruktury u ministerstva dopravy (téměř 36 miliard korun meziročně). Díky tomuto nárůstu ministr financí charakterizuje státní rozpočet jako proinvestiční a prorůstový. Je a není to pravda, infrastrukturní investice přinesou ekonomický efekt až za řadu let. Nejdříve se musí postavit dálnice, silnice a železniční koridory a pak teprve budou svými investicemi reagovat investoři, kteří budou vyhledávat blízkost dálnic, silnic a železnic. A kromě toho se jedná, pokud jde o zmíněné evropské peníze pro dopravu o úvěry, které bude muset republika jednou vracet. Podrobný rozbor by si zasluhoval meziroční pokles v rezortu průmyslu a obchodu. Meziročně totiž došlo k poklesu rozpočtu ministerstva průmyslu ve srovnání s rokem 2023 o téměř 3,9 miliardy Kč.
Velké meziroční nárůsty jsou pochopitelně u ministerstva práce a sociálních věcí, ale je otázkou, jaká je struktura těchto výdajů. Zdá se, že ministr práce a jeho tým jsou zmatení a chaotičtí a projeví se to i ve výdajích státu. Dalším vítězem bitvy o státní finance je ministerstvo školství, na kterém dochází k nárůstu meziročně o více než 18 miliard.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV