Braňme nás státeček

Při projevu k 94. výročí vzniku Československa začal pan prezident zostra. Slavíme prý výročí vzniku našeho státu, ale, kdo ví, za deset let už ho vůbec nemusíme mít!

Ještě než Václav Klaus řekne proč, leckdo by si mohl pomyslet, že zmizí-li opravdu náš stát, bude to výsledek globalizace, specificky pak privatizace státu silami neviditelné ruky trhu v globálním měřítku. Vždyť už dnes politici malých států v podstatě jen plní zadání „trhu“, jehož větší část tvoří nadnárodní společnosti a globální finanční kapitál.

Klaus ale připisuje možné zmizení našeho státu centralizačním snahám v Evropské unii. Prý existuje jakési „veliké a neskrývané pokušení“ využít současných potíží v Evropě k radikální centralizaci kontinentu a k dalšímu oslabení suverenity evropských států. Prezident zcela pomíjí možnost, že snaha pokročit dál v evropské integraci může být naopak pokusem stávající potíže řešit.

Sám říká, že problémy evropské měny vznikly z „chybně koncipovaného zavedení“ eura. Nedodává už bohužel, že onu „chybnou koncepci“ lze interpretovat dvěma způsoby.

Buď euro nemělo být zavedeno vůbec, což si Klaus nepochybně myslí, anebo, když už zavedeno bylo, nezbývá než to, co je v něm chybné, opravit, pokud ho nechceme přímo zrušit, což většina evropských států nechce. Ona „oprava“ spočívá v tom, co volně připouštějí i mnozí odpůrci existence eura: monetární unie se neobejde bez fiskální unie.