Za tento lidský věk nesmírné se změnily poměry hospodářské, otázka sociální mílovými kroky se přiblížila k svému řešení a nabyla částečně jiné tvářnosti, a politicky dožili jsme se převratu, v jaký si netroufali ještě naši bezprostřední předchůdci doufati ani ve svých snech nejodvážnějších.
Nebude snad nezajímavé vzpomenouti z třicetileté historie listu zevrubněji alespoň dvou kapitol: jeho vzniku a jeho let válečných. Jdeť tu zároveň také o kus českých dějin hospodářských i české literatury národohospodářské.
Nezdar vyrovnání českoněmeckého, známých „vídeňských punktací" z r. 1890, a neočekávaně velkolepý úspěch první české veliké výstavy, zemské jubilejní výstavy v Praze r. 1891, probudil u nás znovu zvýšený zájem o povznesení národohospodářské. K prvním praktickým výsledkům tohoto zájmu patřilo založení „Vývozního spolku pro Čechy, Moravu a Slezsko" (původně přijatý název „Vývozní spolek pro země koruny české" nebyl úřady připuštěn), o němž ještě za trvání výstavy konány horlivě porady. Hned v jedné z prvních schůzí, jíž jsem byl rovněž přítomen, upozorňoval však tehdejší koncipista pražské obchodní komory, Dr. Frant. Čuhel, že péče o zvelebení českého exportu je vzhledem k našemu stupni hospodářského vývoje trochu předčasná, že národněčeského velkoprůmyslu je dosud poskrovnu, a tím hůře že je s naším velkoobchodem, náš průmysl, že je zastupován dosud téměř jen maloživnostnictvem, pro něž je export - vždy již sám o sobě nejistý - těžko dostupný, nepoměrně pro nás potřebnější i také vděčnější že jest dobytí národního trhu domácího, o něž bychom měli v první řadě a úsilovněji se přičiniti. Zkrátka hospodářské ,,Svůj k svému", jak je hlásali a zdůrazňovali Bráf a Horácek a v jejich šlépějích všichni, kdož tehdy s úzkostí v srdci cítili naši malomoc politickou a uvědomovali si i její příčiny národohospodářské.
Vývody Čuhlovy však nejen že neodradily od zřízení ,,Vývozního spolku", nýbrž na druhé straně vynesly Dru Čuhlovi v tehdejší politicky i národnostně nanejvýš pohnuté době osobní útoky Němců nejen v časopisech, nýbrž i v obchodní komoře, kde němečtí členové ještě do nedávná (r. 1883) vůbec tvořili většinu, a kde dosud jako plná třetina členstva zcela ovládali volební sbory velkoobchodu a všeobecného velkoprůmyslu, vynikajíce zároveň jak vzděláním a rozhledem, tak potencí kapitálovou. Vývozní spolek ustaviv se počal v našem průmyslu i zemědělství vyhledávati a organisovati živly schopné exportu svých produktů, Dr. Čuhel pak tím horlivěji v komoře i v Průmyslové Jednotě, kde byl tehdy členem ředitelstva, pracoval pro hospodářské povznesení maloživnostnictva, které bylo tehdy převážným představitelem průmyslové činnosti v českém národě.
Vedle přednášek (v Řemeslnickoživnostenské besedě a v tehdejší Společnosti pro vědy státní i sociální) jedním z článků této činnosti Čuhlovy bylo i založení časopisu. Průmyslová Jednota od samého počátku opětovně pokoušela se - vedle založení knihovny, pořádání výstav, zřizování odborných škol atd. - o činnost publikační. Vydávala jako svůj časopisecký orgán již v letech 1834-1840 redakcí Dra J. Kreuzberga a K. Neumanna ,,Mitteilungen für Gewerbe und Handel", od r. 1839 vydáván redakcí J. Hessiera „Jahrbuch für Fabrikanten und Gewerbetreibende", který roku 1841 sloučen s „Mitteilungen" v nový jednotný „Encyklopaedische Zeitschrift für Gewerbetreibende", jehož redaktorem byl od r. 1845 chemik K. Balling. Ročníkem 1848 však i tento list byl z úsporných důvodů zastaven, stejně pak zanikl týdeník ,,Nedělní list pro řemeslníky", r. 1847 redakcí Dra Köhlera a K. S. Amerlinga Jednotou vydávaný. Teprve skoro po 20 letech Jednota přešla zatím dávno již z původních rukou aristokracie a německého velkoprůmyslnictva a obchodnictva do vlády stavu měšťanského pod vedením české inteligence vědecké, technické i právnické — přikročeno r. 1865 k založení ,,Listů průmyslových" redakcí AI. Studničky, avšak pasivnost jejich donutila již roku následujícího Průmyslovou Jednotu vzdáti se jejich vydávání. Podnětem a vlivem Jednoty, avšak mimo její náklad, vznikly v letech 1840 až 1860 i některé jiné průmyslové listy, zejména Amerlingovy, jež vsak vždy po krátkém trvání zanikly.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV