Jiří Řezník: Josef Gruber a Obzor národohospodářský VI.

25.02.2016 15:11 | Zprávy

Jak vzpomenul ve svém nekrologu Ing. B. Mansfeld, tak před svým skonem pan profesor Josef Gruber publikoval na pokračování v Obzoru národohospodářském článek „Do třicátého ročníku“ v němž napsal: „Vstupujeme letos do třicátého ročníku našeho časopisu - za téhož redaktora, v témže nakladatelství, v téže tiskárně jako orgánu téže korporace průmyslové. Věc zajisté řídká i v světových literaturách, u početnějších národů, a dokonce i u tisku odborného, popuiárnévědeckého. Snad většinu z těch, kdož stáli jsme při „Obzoru národohospodářském" v jeho počátcích, zkosila již smrt, my ostatní jsme zešedivěli, zestárli a kolem nás vyrůstá nová družina mladších, hojnější počtem, než nás bylo před třiceti lety, sotva však oddanější a obětavější.

Jiří Řezník: Josef Gruber a Obzor národohospodářský VI.
Foto: Archiv
Popisek: Josef Gruber

Za tento lidský věk nesmírné se změnily poměry hospo­dářské, otázka sociální mílovými kroky se přiblížila k svému řešení a nabyla částečně jiné tvářnosti, a politicky dožili jsme se převratu, v jaký si netroufali ještě naši bezprostřední před­chůdci doufati ani ve svých snech nejodvážnějších.

Nebude snad nezajímavé vzpomenouti z třicetileté historie listu zevrubněji alespoň dvou kapitol: jeho vzniku a jeho let válečných. Jdeť tu zároveň také o kus českých dějin hospodářských i české literatury národohospodářské.

Nezdar vyrovnání českoněmeckého, známých „vídeňských punktací" z r. 1890, a neočekávaně velkolepý úspěch první české veliké výstavy, zemské jubilejní výstavy v Praze r. 1891, probudil u nás znovu zvýšený zájem o povznesení národohos­podářské. K prvním praktickým výsledkům tohoto zájmu patřilo založení „Vývozního spolku pro Čechy, Moravu a Slezsko" (původně přijatý název „Vývozní spolek pro země koruny české" nebyl úřady připuštěn), o němž ještě za trvání výstavy konány horlivě porady. Hned v jedné z prvních schůzí, jíž jsem byl rovněž přítomen, upozorňoval však tehdejší koncipista pražské obchodní komory, Dr. Frant. Čuhel, že péče o zvelebení českého exportu je vzhledem k našemu stupni hospodářského vývoje trochu předčasná, že národněčeského velkoprůmyslu je dosud poskrovnu, a tím hůře že je s naším velkoobchodem, náš průmysl, že je zastupován dosud téměř jen maloživnostnictvem, pro něž je export - vždy již sám o sobě nejistý - těžko dostupný, nepoměrně pro nás potřebnější i také vděčnější že jest dobytí národního trhu domácího, o něž bychom měli v první řadě a úsilovněji se přičiniti. Zkrátka hospodářské ,,Svůj k svému", jak je hlásali a zdůrazňovali Bráf a Horácek a v jejich šlépějích všichni, kdož tehdy s úzkostí v srdci cítili naši malomoc politickou a uvědomovali si i její pří­činy národohospodářské.

Vývody Čuhlovy však nejen že neodradily od zřízení ,,Vý­vozního spolku", nýbrž na druhé straně vynesly Dru Čuhlovi v tehdejší politicky i národnostně nanejvýš pohnuté době osobní útoky Němců nejen v časopisech, nýbrž i v obchodní komoře, kde němečtí členové ještě do nedávná (r. 1883) vůbec tvořili většinu, a kde dosud jako plná třetina členstva zcela ovládali volební sbory velkoobchodu a všeobecného velkoprůmyslu, vy­nikajíce zároveň jak vzděláním a rozhledem, tak potencí kapi­tálovou. Vývozní spolek ustaviv se počal v našem průmyslu i zemědělství vyhledávati a organisovati živly schopné exportu svých produktů, Dr. Čuhel pak tím horlivěji v komoře i v Prů­myslové Jednotě, kde byl tehdy členem ředitelstva, pracoval pro hospodářské povznesení maloživnostnictva, které bylo tehdy převážným představitelem průmyslové činnosti v českém národě.

Vedle přednášek (v Řemeslnickoživnostenské besedě a v teh­dejší Společnosti pro vědy státní i sociální) jedním z článků této činnosti Čuhlovy bylo i založení časopisu. Průmyslová Jednota od samého počátku opětovně pokoušela se - vedle za­ložení knihovny, pořádání výstav, zřizování odborných škol atd. - o činnost publikační. Vydávala jako svůj časopisecký orgán již v letech 1834-1840 redakcí Dra J. Kreuzberga a K. Neumanna ,,Mitteilungen für Gewerbe und Handel", od r. 1839 vydáván redakcí J. Hessiera „Jahrbuch für Fabrikanten und Gewerbetreibende", který roku 1841 sloučen s „Mitteilungen" v nový jednotný „Encyklopaedische Zeitschrift für Gewerbe­treibende", jehož redaktorem byl od r. 1845 chemik K. Balling. Ročníkem 1848 však i tento list byl z úsporných důvodů za­staven, stejně pak zanikl týdeník ,,Nedělní list pro řemeslníky", r. 1847 redakcí Dra Köhlera a K. S. Amerlinga Jednotou vy­dávaný. Teprve skoro po 20 letech Jednota přešla zatím dávno již z původních rukou aristokracie a německého velkoprůmyslnictva a obchodnictva do vlády stavu měšťanského pod vedením české inteligence vědecké, technické i právnické — přikročeno r. 1865 k založení ,,Listů průmyslových" redakcí AI. Studničky, avšak pasivnost jejich donutila již roku násle­dujícího Průmyslovou Jednotu vzdáti se jejich vydávání. Podnětem a vlivem Jednoty, avšak mimo její náklad, vznikly v letech 1840 až 1860 i některé jiné průmyslové listy, zejména Amerlingovy, jež vsak vždy po krátkém trvání zanikly.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Ing. Petr Liška byl položen dotaz

Ústecký kraj

Poukazujete na to, co všichni ostatní neudělali pro Ústecký kraj nebo udělali špatně, ale co dobrého pro Ústecký kraj udělalo třeba hnutí STAN? Podle mě se v tom plácáte všichni

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Halík: Nabídka, kterou nelze odmítnout?

15:16 Jiří Halík: Nabídka, kterou nelze odmítnout?

Přečetl jsem si nabídku paní poslankyně Potůčkové za hnutí STAN, která by se ráda po volbách opět vr…