Celá základní myšlenka navrhované reformy je opřena o „průlomový poznatek“, že dnešní daňový systém více zatěžuje nízkopříjmové poplatníky než ty vysokopříjmové, a tudíž čistě levičácky hledá spravedlnost ne v příležitosti, ale ve výsledku. Ti chudí prý trpí zdaněním práce, takže jim chtějí pomoci na úkor těch, kteří alespoň něco, tj. nemovitost vlastní. Pravdou je, že jakákoliv cena či daň více zatěžuje chudého než bohatého, o tom není sporu. U daní však levičáci myslí, že by to tak být nemělo. Ať platí bohatí – to bylo dávné heslo KSČ a má jak vidět neodolatelnou přitažlivost doposud.

Bohatí jsou dnes v představách výzkumníků z PAQ Research majitelé nemovitostí, a tak je chtějí daňově zmáčknout. Nemovitosti v důsledku selhání politiky státu v řadě oblastí v uplynulých letech masivně podražily a bydlení se stalo místně nedostupným (především ve velkých městech) pro běžné obyvatele. Ruku v ruce s tím však šlo i enormní zdražení nákladů na vytápění, elektřinu a další služby spojené s bydlením. Česká republika není ve své drtivé většině zemí landlordů disponujících obřími nemovitostními majetky, na kterých nekřesťansky vydělávají (i když samozřejmě takoví u nás také existují), ale především zemí drobných soukromých vlastníků rodinných domků, venkovských stavení, rekreačních chalup a zprivatizovaných či koupených soukromých bytů. Tito lidé se sice stali během pár let v důsledku růstu cen milionáři, ale pouze v případě, kdy by své majetky realizovali na trhu. To většina z nich však udělat nechce, mnohdy ani nemůže. Pro jejich běžné finanční poměry růst cen nemovitostí nic bezprostředního nepřinesl, naopak na ně dopadla inflace, nehodlají své domy a byty prodávat a neměli by se kam stěhovat.

Mnozí splácejí horentní hypotéky a zápasí s rostoucími výdaji. Představa, že ty milióny drobných vlastníků nemovitostí, které na vlastní náklady pečují nejen o ně, ale také o vzhled našich obcí a měst, jsou právě těmi, kteří si zaslouží zatížit vyššími daněmi, je nepřijatelná. Opírá se pouze o srovnání s jinými zeměmi, které mají jinou strukturu bydlení a jinou strukturu vlastnictví nemovitostí. Záměr řešit bytový problém tím, že vlastníky nemovitostí stát přivede zvýšením daní do takové finanční nouze, že je budou nuceně masově prodávat, a tak jejich cena na trhu klesne, jak někteří levicoví pirátští aktivisté kdysi argumentovali, je přímo zvrácená. Stát má podle nich za svou neschopnost ničit nevinné vlastníky nemovitostí, které si za své zdaněné vydřené peníze pořídili. Skutečně komunistické myšlení.

Další idea PAQ Research danit ne stavby, ale pozemky, a to pokud možno na základě tržních cen, což prý má povzbudit výstavbu výškových budov v centrech měst, a tím prý přispět k řešení bytového problému, je stejně zavádějící a nebezpečná. Její realizace by fakticky znamenala, že stát bude svou daňovou politikou stimulovat přeměnu center velkých měst v betonovou pustinu výškových budov, v níž bude zeleň luxusem, že bude podporovat již dnes hrozivé vylidňování městských center, jež slouží pouze byznysu a turistům a v noci se z nich stávají prázdné čtvrtí bez života, neboť již dnes je bydlení na těchto adresách pro běžné občany finančně zcela neúnosné.