Pak se Sasko, následkem dělení Německa po 2. světové válce, stalo součástí východní sovětské okupační zóny. Z té Rusové nakonec udělali „výkladní skříň socialismu“ a nazvali jí Německá demokratická republika. Někteří zahodili staré stranické legitimace a nafasovali nové – tentokrát červené, označené pěticípou hvězdou. Oč více se zkompromitovali se starým režimem, o to více loajálnější byli k tomu novému. U nás na to máme přísloví, že Poturčenec horší Turka. Starý dobrý Chemnitz už nestačil, v roce 1953 dostal jméno nové Karl-Marx-Stadt. A aby se zdálo, že tohle je už na věky, tak na čestném místě umístili nadlidsky velký kamenný monument. Z mohutné krychle vyrůstá hlava jako kráva, pardon, jako Karel Marx. Rýbrcoul v kamenné podobě.
Čas oponou trhnul a změněn svět, kam zašlo lidstvo staré…říká básník. Od roku 1990 je to zase starý dobrý Chemnitz, nebo Saská Kamenice. Kam zmizel onen monument ví bůh. Stejně tak se zdálo, že pomalu mizí vzpomínka na člověka, kterému byl monumentální pomník věnován – na Karla Marxe. Autora bible socialistů a komunistů Komunistického manifestu i nedokončeného díla Kapitál, na kterém spolupracoval s jiným Karlem -Engelsem. Ti čtenáři těchto řádků, kteří absolvovali v minulém režimu tzv. VUML, nebo na vysoké škole museli složit zápočet z marx-leninismu, si možná vzpomenou, že Marx byl „objevitelem“ termínu nadhodnota. To je ta část dělníkovi práce, kterou mu vydřiduch kapitalista nezaplatí, ale ponechá si jí pro sebe. To je ona nespravedlnost, kterou lze napravit pouze násilnou revoltou – socialistickou revolucí. Někteří levicoví blouznivci se touto teorií zabývají doposud, ba zdá se, že poslední dobou čím dál tím intenzivněji. Že některý plevel je prakticky neodstranitelný, ví mnohý zemědělec. Jak říká jedna písnička: Jo příroda je příroda a s tím se nedá hnout. Bohužel to platí i v oblastech jistých společenských věd.
Muž, který měl pro svou temnou povahu a vzhled přezdívku Maur, se narodil v německém Trevíru 5. května před 200 lety. Zdálo by se, že je to dost dlouhá doba k tomu, aby jeho myšlenky, které v praktické realizaci přivodily nekonečný řetězec krvavých převratů a revolucí, poněkud vybledly. Leč chyba lávky. Jeho rodné město si muselo připomenout svého rodáka odhalením monstrózní čtyři a půl metrů vysoké sochy, odlité z bronzu, o váze 2,3 tuny. Něco jako golem rabiho Loewa, jen ten šem na jeho oživení zaplaťpánbu chybí. „Golema“ dodali čínští soudruzi. Jestli je to dar danajský, to se ještě uvidí. Faktem však je, že jeho odhalení se zúčastnil i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Alespoň vidíme, kdo a jakým směrem tu naši matičku Evropu vede.
A tak si v Trevíru připomněli svého rodáka. Možná, že za čas Trevír přejmenují na Karl-Marx-Stadt. Marx mě netrestej!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
