Nedávno jsem tu psal o tom, že když mluvíme o zbytečných intelektuálech, naskočí nám politologové a antropologové, ale statisticky je mnohem víc zbytečných právníků a manažerů. Vedle nich ale existuje ještě jedna skupina, jejíž darmošlapství je podceňováno. Ekonomové.

Existuje naivní představa, že ekonomové jsou zapotřebí k tomu, aby vlády dělaly moudrá rozhodnutí a aby národní ekonomiky prosperovaly. Jenže je zajímavé, že v těch obdobích, kdy se dařilo nejlépe, k tomu nebyli ekonomové zapotřebí. Poválečný západoevropský hospodářský zázrak probíhal v dobách, kdy rozhodovali většinou technici. A když už byl zapojen ekonom, tak takový, který chápal ekonomii jako jeden z podoborů politologie (a tudíž národní hospodářství jako jednu ze složek národního státu, nikoliv jako samostatný svět).

Totální převaha profesionálních specializovaných ekonomů přišla až mnohem později. Skutečně vedla ke změnám v hospodářské politice, ovšem výsledky začaly být málo úspěšné až katastrofální. Nicméně úspěšné to bylo pro ty samotné ekonomy. Vznikl obor se stoprocentní zaměstnaností a vysoce nadstandardními platy.

Teď se ale situace mění. Všechny americké federální úřady, včetně Fedu, profesionální ekonomy propouští. I technologické korporace začaly být vůči téhle profesi zdrženlivé. A mizí i místa na univerzitách (slabší ročníky, z nich studuje menší procento než dříve). Během roku či dvou klesne počet pracovních míst pro ekonomy o pětinu, a trend se začíná přelévat do Evropy, tvrdí Oliver Kim v článku Soumrak ekonomů.