Jak známo i kníže Václav se musel nějak usmířit s východofranským králem Jindřichem I. Ptáčníkem a zřejmě, podle některých historiků, mu platil za mír, stejně jako se předtím platilo bavorskému králi. Někdy se to právě knížeti Václavovi vyčítá, ale neprávem: pokud skutečně za mír platil a nedošlo k jinému typu vyrovnání, o což se stále vedou spory, nebyla to v té době žádná výjimka: podobně platil jiným Jindřich I. Ptáčník a později i Václavův bratr Boleslav.

Zarážející je, že si toho dodnes nejsme plně vědomi a často můžeme svým chováním vzbuzovat dojem, že mír nám mají garantovat jiní a my se o vlastní obranu nemusíme moc starat. Ukazuje na to v posledních dnech stav české armády, jak ho popisuje Bílá kniha, který - zdá se - politiky ani moc nezajímá, jako kdyby si mysleli, že armádu nepotřebujeme.

Česká armáda má o něco více než 21 tisíc mužů a žen ve zbrani, tedy o pět tisíc lidí méně, než by podle představ z roku 2007 měla mít. Později se sice zjistilo, že by mohla plnit slíbené úkoly i s počtem 22000 vojáků, ale ani tento stav zřejmě nebudeme schopní dosáhnout. Jen letos bylo propuštěno 700 vojáků a v roce příštím končí smlouva dalším 5500 vojáků, z nichž 4300 souhlasilo s prodloužením. Tím by se počet chybějících vojáků snížil o dalších 800 lidí. A v dalším roce, tedy v roce 2013, je nejisté setrvání dalších 6400 vojáků, kterým v tomto roce rovněž končí smlouva. Za situace, kdy se na vojácích šetří: už třeba nedostanou příspěvky na bydlení, odměny začaly být zdaňovány, platy se jim snížily o sedm procent, řada vojáků ztrácí zájem v této profesi pokračovat.