Kritickou infrastrukturtu státu již několik let řeší materiál BIVOJ, který zpracovává NÚKIB a předkládá ho k posouzení Bezpečnostní radě státu (BRS). Odmyslíme-li kompetence úřadu jako je NÚKIB k vytvoření funkčního systému kritické komunikace státu, včetně zmiňované infrastruktury, je alarmující, že proces vytváření materiálu BIVOJ trvá již minimálně 5 let! A to v období válečných konfliktů v různých místech planety včetně konfliktu nedaleko od hranic naší země.

KDO STOJÍ ZA PROJEKTEM BIVOJ?

Zatím poslední verzi dokumentu BIVOJ má NÚKIB předložit BRS 30. dubna tohoto roku. Materiál ale napsala soukromá konzultační firma PriceWaterhouseCoopers, kterou NÚKIB poptal. Jak by ne, když takový materiál sami nezvládnou, protože jejich role je zcela jiná. Otázkou ale zůstává, jak NÚKIB společnost PriceWaterhouseCoopers (PWC) vybral, jaké bylo zadání, jaká byla odměna a také z jakého rozpočtu tyto finance přitekly.

Daleko závažnější než financování společnosti PWC je však princip navrhovaného řešení kritické komunikace státu! Aktuální materiál NÚKIB a PWC předpokládá vybudování a fungování státní kritické komunikace včetně infrastruktury svěřit kompletně do rukou soukromých firem a navíc bez možnosti tyto soukromé firmy jakýmkoliv způsobem kontrolovat!

V principu má jít o to, že státem určený gestor (asi MV) vysoutěží (nebo na výjimku přímo osloví) sokromý subjekt. Ten poté založí akciovou společnost, kterou bude vlastnit nebo spoluvlastnit. Stát (gestor) ale neuzavře smlouvu s touto soukromou společností, kterou vysoutěžil, nýbrž s akciovou společností, kterou tento soukromý subjekt založil. V této akciové společnosti, zcela pod kuratelou soukromých firem, pak tyto soukromé firmy budou realizovat vše kolem kritické infrastruktury státu. Včetně řízení systému kritické infrastruktury, přidělování identit či vybudování státního virtuálního operátora. Soukromé firmy, se kterými stát ani nemá žádnou smlouvu (!), tak budou kontrolovat zcela zásadní a strategické informace státu v oblasti kritické infrastruktury. Stát ani nebude mít šanci zasahovat do vlastnické struktury těchto soukromých firem, bez problémů tak mohou tyto firmy vlastnit subjekty například ze Středního východu, Číny nebo dokonce Ruska!