Rovněž není pravda, že by organizace Syria Civil Defence (Syrská civilní obrana), jinak též Bílé přilby (White Helmets), získala Nobelovu cenu míru. Ve skutečnosti získala ocenění Right Livelihood Award (Cenu dobrého života), které jako alternativní cenu k cenám Nobelovým založil německo-švédský filantrop Jakob von Uexküll. Bílým přilbám tuto cenu v prosinci 2016 udělil švédský parla­ment za jejich „neutuchající odvahu, spolulidství a humanitární nasazení při ochraně civilního oby­vatelstva uprostřed zkázy syrské občanské války.“ Ovšem nikde se již nehovoří o tom, že představují dobrovolnickou organizaci civilní obrany, která působí výhradně v oblastech kontrolovaných „rebely“. Nemají tedy nic společného s vládní Syrskou civilní obranou, která působí na územích kontrolova­ných vládou a je od roku 1971 součástí ICDO (International Civil Defence Organization). A jak uvádí GlobalResearch, název opoziční Syria Civil Defence byl „odcizen legitimní syrské organizaci stejného jména“, v Sýrii založené roku 1953. Přičemž k nejčastějším výhradám vůči Bílým přilbám patří před jejich mecenáši skrývané napojení na Frontu an-Nusrá, jinak též Džabhat Fatah aš-Šám. Za zakla­datele White Helmets je pak označován Le Mesurier, který absolvoval britskou elitní Královskou vo­jenskou akademii v Sandhurstu a má za sebou kariéru britského vojenského zpravodajského důstoj­níka.

Pochopitelně se tak Global Research netěší přízni mainstreamu, na Bílé přilby pějícímu ódy. Navíc zde 6. dubna 2017, odezvou na události v syrském Chán Šajchúnu, profesor Michel Chossudovsky, zakladatel a ředitel Centre for Re­search on Globalization (CRG), což je nezávislá výzkumná a medi­ální organizace se sídlem v Montrealu, čtenářům připomenul jeho již dříve publikovaný poznatek: „Pentagon nejen poskytoval che­mické zbraně Al Nusře, přidružené teroris­tické organizaci Al-Káidy, ale také poskytoval školení rebe­lům při používání těchto zbraní“. Podle Chossudovského totiž Pen­tagon v minulosti dospěl k závěru, že je potřeba vycvičit opoziční povstalce při manipulaci s chemic­kými zbraněmi. Tento specializovaný vzdělávací program, který pak probíhal v Turecku a Jordánsku, byl realizován prostřednictvím sou­kromých vojenských společ­ností a bezpečnostních agentur na zá­kladě jejich smluv s Pentagonem.

Přízni mainstreamu se ovšem netěší ani Veterans Today, kde se 6. dubna 2017 objevil článek Orde­red Censored by Trump. Jak v úvodu tohoto článku editor říká, měli podle jeho zdroje z Kongresu prezident Donald Trump a jeho bezpečnostní poradce H. R. McMaster požádat Kybernetické velitelství (Cyber Command), aby servery Veterans Today (VT) zablokovalo a zabránilo tak americké veřejnosti ve čtení nepřístojného článku, pojednávajícího o chemickém útoku v Sýrii. Jak je na odkazu vidět, k zablokování jejich strá­nek (alespoň v Evropě) však nedošlo. I když nelze vyloučit, že to nakonec mohlo být způsobeno tím, že se k jejich HireVeterans připojila americká organizace American College of Physicians (ACP), která je druhou největší skupinou lékařů ve Spojených státech, neboť její členská základna zahrnuje 141 000 inter­nistů, souvisejících subspecialistů a studentů medicíny. A tak v případě na stránkách Veterans Today zveřejněných poznatků, ke kterým dospěl tým švédských lékařů při analýze vi­deo­záznamu Bílých přileb, se možná nakonec dočkáme i vyjádření lékařů ze Spojených států. Je pravda, že se v poslední době ve Spojených státech začaly objevovat různé kritické analýzy údaj­ných chemických útoků v Sýrii, dokonce i toho nedávného z Chán Šajchúnu, ke kterému se vyjadřo­val De­nis O'Brien, PhD, dosud však za žádnou z nich nestál tým amerických lékařů. Zde je třeba ještě podotknout, že farmakolog a fyziolog De­nis O'Brien je autorem i na internetu volně dostupné fo­renzní farmakologické analýzy chemického masakru ze srpna 2013, k němuž došlo v oblasti Ghúta.

Jak bylo již řečeno, k nejčastějším výhradám vůči Bílým přilbám patří jejich napojení na Frontu an-Nusrá. Od prosince 2012 Spojené státy vedou Frontu an-Nusrá jako teroristickou organizaci, o rok později ji na tento seznam zařadila také OSN, neboť její bojovníci byli několikrát obviňování z masa­krů menšin a civilního obyvatelstva. Fronta an-Nusrá před lety slíbila věrnost teroristické síti al-Káida, v červenci roku 2016 však syrští islamisté vazby údajně zpřetrhali a změnili si jméno. Na bojištích se­verní Sýrie patří milice Džabhat Fatah aš-Šám (Nusra) k vojensky nejschopnějším „rebelům“ bojují­cím proti režimu Bašára Asada, jehož odstoupení požadovaly i Spojené státy. Přesto však Barack Obama nařídil Pentagonu několik týdnů před svým odchodem z Bílého domu tvrdší postup proti čle­nům Fronty an-Nusrá. Obama totiž, i když je o tom dnes ticho po pěšině, dlouhodobě varoval, že tito ozbrojenci představují stejné riziko jako tzv. Islámský stát. A americká armáda od něho ke konci loň­ského roku dostala za úkol najít a zlikvidovat lídry této skupiny v jimi ovládané provincii Idlíb, ve které se nachází městečko Chán Šajchún, kde se 4. dubna 2017 odehrál chemický útok na civilní obyva­telstvo.