Karol Hrádela: Začala se upřednostňovat medializace spravedlnosti a rychlost trestního řízení na úkor kvality

27.02.2017 21:09

Karol Hrádela na Facebooku

Karol Hrádela: Začala se upřednostňovat medializace spravedlnosti a rychlost trestního řízení na úkor kvality
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

V poslední době se stále dočítáme novinky o stavu naší justice: Někteří píší o justiční či exekutorské mafii, úplatných soudcích, obvinění státní zástupkyně atd. Další přímo obviňují justici z úmrtí jednoho dlužníka, který nedávno spáchal sebevraždu po té, co vystřelil na exekutory a byl pravomocně odsouzen. Jiní chválí kvalitu našich státních zastupitelství a soudů. Člověk neví, co si má vybrat.

Osobně věřím ve spravedlnost a poctivý přístup většiny soudců a státních zástupců. Samozřejmě každý i soudce a státní zástupce je jen člověk. Logicky jsou výjimky, ne vždy i přes veškerou snahu se podaří nalézt spravedlnost. Pochybnosti o spravedlnosti zůstávají v některých kauzách, kdy si klade člověk otázku, zda to špatně hodnotí on, či se jedná o šlendrián státní moci.

Skutečně si nejsem jist, zda naše justice zavinila smrt dlužníka, za kterou je napadaná. Přesto mne však při čtení rozsudku prvoinstančního soudu napadlo, proč vůbec v rozsudku není zmíněno, jak dlouho může být člověk v tzv. spánkové opilosti a jak se z ní probírá, zda pokud by byla spánková opilost, zda by mohl v ní někdo vystřelit atd., tj. zda je jednoznačně vyloučena obhajoba zesnulého. Zajímá mne, zda když něco v případné spánkové opilosti učiním, tak, zda to znamená, že v ní budu i později při příjezdu policie, a jak se dají zjistit příznaky spánkové opilosti za zavřenými dveřmi. Ze života známe, že těsně po probuzení někdy člověk pořádně neví, co se sním děje. Z toho, co je uvedeno v rozsudku prvoinstančního soudu jsem odpověď nevyčetl. Nedivím se proto, že obhájkyně požadovala revizní znalecký posudek. Tomuto návrhu soud nevyhověl. Možná měla být razantnější, ale k tomu tvrzení nemáme dostatek dokladů. Možná byla, možná se bála.

Někdy zastupujeme obžalovaného dva advokáti: jeden místní a jiný dostatečně vzdálený, aby případný tvrdý postup obhajoby neměl vliv na advokáta. Jsme přece jenom lidé a obavy mohou být na místě. Konec konců sám znám případ, že pouhé vyslovení podezření v závěrečné řeči, zda si státní zastupitelství nevytváří kauzu, vedlo nejmenovanou státní zástupkyni k stížnosti na advokáta, kde tvrdila prokazatelně nepravdivé údaje. Když nereagovala na kolegiální žádost o omluvu, byl na to písemně upozorněn jí nadřízený státní zástupce. Asi v důsledku chyby v elektronické komunikaci, nereagoval. Možná bude na podnět k prověření, zda nedošlo ke kárnému provinění státního zástupce, reagovat ministr spravedlnosti, který jej již má k dispozici prostřednictvím datové schránky, protože nesmí v demokratickém státě existovat nedotknutelní. Snad se nestane něco podobného, jako v kauze Gory, kde upozornění na činnost státního zástupce řešil tento státní zástupce.

Možná by se stálo zabývat i tím, zda je vhodné, aby ve složitých kauzách ohrožujících podezřelého mnohaletým trestem odnětí svobody, soud ustavoval za obhájce pouze jednoho advokáta. To je zvlášť důležitá otázka, pokud ustanovený na své webové stránce výslovně ve své specializaci trestní specializaci uvedenou nemá, a to na rozdíl od kolegy ze stejné kanceláře, který ji na stejné webové stránce uvedenou má.

Osobně rozumím obavám řady lidí, že se nemusí dovolat spravedlnosti. Jenom dva nedávné případy, kdy jsem převzal zastoupení po odsouzení člověka soudem prvního stupně.

Tento týden jsem odeslal na Vrchní soud v Praze doplnění odvolání o cca 125 stranách, kde se snažím vyvrátit rozsudek, o němž mám více než pochybnosti. Nerozumím, jak například může obžaloba tvrdit, že obžalovaný, a pak i odsouzený, měl dluhy při uzavírání smluv, když žádné splatné dluhy neměl, že neměl nemovitý majetek, když vlastnil několik nemovitostí v milionových řádech atd. Tento člověk pak byl nepravomocně odsouzen na 4 roky odnětí svobody.

Dnes odpoledne jsem se rozloučil s klientem. Soud tvrdí, že podepsal dvě odlišné smlouvy, takže musel o podvodu vědět. Nerozumím, jak je možné, že když klient toto vyvrací a tvrdí, že podepsal pouze jednu a že druhá je padělek, že nepodepsal přihlášku, že soud neustanoví soudního znalce. Vždyť dokonce v hlavním líčení soudkyně dle protokolu uvedla: „oni ani ty podpisy nesouhlasí, na kupní smlouvě a na té přihlášce je úplně něco jiného“ a přesto rozhodla spolu se členy senátu, že je obžalovaný vinen. Proč nebyl ustanoven znalec k vyvrácení či podpoření obhajoby obžalovaného?

Přesto tito případy neznamenají nic v porovnání například s kauzou Gora, kde naštěstí Nejvyšší soud po zhruba 6 měsících výkonu trestu rozhodl o propuštění odsouzeného z výkonu testu odnětí svobody a následně zrušil i rozhodnutí odvolacího soudu. Děsí mne rozsudek v jeho věci, kde dokonce někteří ze znalců potvrdili, že kdyby rozhodné skutečnosti znali, že by se tázali na rozpory mezi skutečností a tím, co jim říkali poškození, a dle toho by zpracovali znalecký posudek, kde dle přesvědčení obžalovaného mu státní orgány včetně nalézacího soudu vědomě bránily v zabezpečení důkazů o jeho nevině cíleným nezabezpečováním relevantních důkazů, či přímým odmítnutím poskytnout pro obhajobu nezbytné informace, kdy soud neustanovoval soudní znalce, ač to obžalovaný navrhoval, kdy protokolace průběhu hlavního líčení prokazatelně neodpovídá zvukovým záznamům z hlavního líčení, kdy nalézací soud fakticky nemohl projednat argumenty obhajoby, když v závěrečný den hlavního líčení státní zástupce a zástupci poškozených hovořili 16 minut a 8 vteřin, obhájci obžalovaného a obžalovaný argumentovali 4 hodiny 42 minut a 33 vteřin a to vše údajně stačili projednat soudci ihned po jejich přednesu v poradě, která trvala maximálně 17 minut 23 vteřin, když při vyhlašování rozsudku vlastní rozhodnutí o vině četl soud 29 minut, odůvodnění trvalo 3 min 25 vteřin a to včetně poučení o opravných prostředcích a z vlastního odůvodnění přitom na odůvodnění viny připadlo pouhá 1 minuta 29 sekund a na vysvětlení výše trestu a možnosti odvolání připadlo 1 minuta 59 vteřin, kdy soud se v rozsudku nevypořádal s tím důležitým, co zaznělo v hlavním líčení, kdy z 18 osob navržených obžalobou (svědci a poškození) nalézací soud předvolal všech 18, z 27 obhajobou navržených zásadních svědků soud předvolal pouze 11.

Ano, řada lidí se bojí naší justice. Ano, někdy státní orgány jednají povrchně. Ano, možná zavinily smrt dlužníka, ale skutečně si tím nejsem jist. Ano, občas chyba státních orgán vede k fatálním následkům, jak se koneckonců stalo i v rodině Gory. Nekvalita postupu státních orgánů však není princip jejich fungování.

Věřím, že spravedlnost v budoucnu většinou zvítězí, a že s podobnými chybami se budeme setkávat tak výjimečně, jako bylo v době, než se dle mého přesvědčení začala upřednostňovat medializace spravedlnosti a rychlost trestního řízení na úkor kvality.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vlastimil Podracký: Černá totalita začíná lží

19:53 Vlastimil Podracký: Černá totalita začíná lží

Dnešní totalitáři, stejně jako někdejší, se zaříkávají, jací jsou demokraté, jací jsou to neobyčejní…