V devadesátých letech patřil k nezbytnému koloritu valných hromad nově vzniklých akciových společností fenomén minoritního „akcionáře – škodiče“. Šlo o praxi, kdy někteří podnikavci nebo firmy založili svůj obchodní model na vydírání většinových akcionářů nebo potenciálních investorů prostřednictvím obstrukcí na nekonečných valných hromadách, hrozeb, žalob a komplikováním právních procedur v dané společnosti. Škodiči využívali komplikovanost a nepružnost legislativy, případně neznalost některých majitelů akcií. Často se jim tak podařilo napadené firmy prakticky ochromit.

Od té doby se už firmy naučily lépe takovýmto nájezdníkům čelit a postupně se vyvíjející legislativa také umožňuje efektivnější fungování obchodních společností. Kverulanti na valných hromadách úplně nezmizeli, ale není jich již tolik. Zájem těchto subjektů se přesunul do jiných oblastí a stejně jako v mnoha ohledech jim podobní „šmejdi“ z prodejních akcí pro důchodce se učí novým trikům.