Kolik lidí asi našlo dost síly a vyslechlo si projev celý, aniž by u něj usnuli paralyzováni nudnou bezobsažností? Hádám, že ani přítomní poslanci to nedokázali a věřím, že i ti největší eurofanatici, jako např. Cohn-Bendit nebo Schulz, strávili většinu z oněch 45 minut něčím smysluplnějším, třeba hraním piškvorek. Potlesk se ozýval jako něco neuvěřitelně neosobního, ne nepodobného hromadným potleskům, které známe z archivních záběrů komunistických sjezdů z Kongresového paláce. Upřímně lituji překladatele, který musel projev simultánně tlumočit pro ČT - nevěřím, že za něco takového lze dostatečně zaplatit...

Prázdnota Barrosova projevu pak možná byla svého druhu zbraní, ochranným prostředkem před kritikou. Protože - lze vůbec smysluplně posuzovat, hodnotit a kritizovat něco, co vlastně nemá žádný obsah? Možná se mi to jen zdálo, ale i obvykle eurooptimistická média tentokrát přešla Barrosův projev spíše taktním mlčením.

Na projev jako celek, jenž tvořily spíše vzájemně nesouvisející výzvy a apely ("je třeba něco...", "musíme něco..."), proložené sem tam ujišťováním, že Evropská unie, navzdory škarohlídům, přežila krizi, a zároveň upozorňováním, že Evropa musí krizi vzdorovat a řešit ji, se skutečně příliš reagovat nedá. Můžeme si to však projít postupně.

Občanům navzdory

“Teď je třeba povznést se nad čistě národní otázky a provinční zájmy a zasadit se o opravdový pokrok v evropských otázkách. Vnést do diskuse s voliči jednotlivých států skutečnou evropskou perspektivu.”

Národní a provinční zájmy tedy musí ustoupit zájmům Evropské unie. V českém simultánním překladu (pro odvážlivce je k poslechu ve webovém archivu ČT24) však zaznělo něco poněkud jiného, více znepokojujícího: osobní zájmy musejí ustoupit zájmům celku. Leckdy se stane, že skutečný význam se, jak se říká, ztratí v překladu. Zde můžeme tvrdit, že v překladu se naopak skutečný význam našel. Nemůže být asi pochyb, že lidé jako je Barroso pohrdají individuálním zájmem každého jednotlivce - ovšem zatím si to pouze myslí a touhu po naprostém ponížení jednotlivců nezahrnují do svých projevů. Volání po nadřazenosti zájmů Evropské unie je však v principu to samé, podrobení zájmů jednotlivce je v něm skryto. Jestliže je zájem Evropy nadřazen všemu ostatnímu, jsou to nakonec jednotlivci, kdo bude obětován. Chcete podnikat, založit rodinu, vzdělávat se, sportovat, pít dobré víno, užívat si láskyplný vztah - prostě být šťastni?