- Prioritou má být zjednodušení a elektronizace daňového systému, zjednodušení správy daní a snížení administrativní zátěže na obou stranách.

O zjednodušení daňového systému příliš hovořit nelze. Podle nedávno zveřejněné srovnávací studie vypracované dvěma německými univerzitami mají v celé EU jen tři země ještě složitější daňový systém než ČR, a sice Itálie, Řecko a Chorvatsko. Jedná se vesměs o země, které v evropském kontextu kvalitou státní správy rozhodně nevynikají. ČR má tedy značnou rezervu ve zkvalitňování své správy daní a jejich elektronizaci. Jistého dílčího posunu k lepšímu docílila v uplynulých letech v pořadí Světové banky, které je součástí její rozsáhlé pravidelně vydávané srovnávací studie Doing Business, avšak ani tento posun nelze označit za naplnění potenciálu. ČR má v této oblasti značné rezervy a další potenciál ke zlepšení. Svalovat však vinu za nelichotivé mezinárodní umístění pouze na stávající vládu samozřejmě nelze. Jedná se o výsledek zanedbání situace, které je záležitostí dlouhých let, ba desetiletí, po která jednotlivé politické strany stále dokola slibují zjednodušení daňového systému, ale opravdu znatelný posun k lepšímu se nedostavuje. 

- Vláda bude klást důraz na zvyšování investic a efektivní čerpání zdrojů na investice z EU, podpoří růst důchodů a platů u vybraných profesí (u pedagogů a v sociálních službách).

Vládě rozhodně nelze vyčítat nedostatečný důraz na růst důchodů a platů. Letos velkoryse navyšovala jak důchody, tak také plošně platy, zvláště výrazně učitelům. Slib současné vlády, že do roku 2021 vystoupá průměrný učitelský plat na 45 tisíc korun hrubého měsíčně, je tudíž realistický. Z hlediska sociálního nelze nic namítat, protože důchody a platy právě učitelů, ale i některých dalších pracovníků placených z veřejných peněz, si navýšení zasluhovaly. V případě navýšení platů učitelů lze dokonce hovořit o výdaji, který není jen čistě provozního rázu, ale má svůj určitý investiční aspekt – ve smyslu investice do nastupujících generací, prostřednictvím finančně lépe motivovaných pedagogů. Nicméně chybou je, že vláda postupuje nekoncepčně. Navyšování důchodů a platů by měla předcházet nebo alespoň doprovázet reforma, tedy jak reforma penzí, tak například vzdělávacího systému. Bezkoncepční přidávaní na důchodech a platech získává charakter líbivého kupování si voličských hlasů a preferencí. Ekonomiku však nepovznese zdaleka tolik jako přidávání na důchodech a platech, realizované v rámci propracované koncepce s jasnou vizí. Ve formulaci takovýchto vizí a vytvoření náležitých koncepcí vláda selhává, stejně jako mnohé vlády předchozí.

- Udržení nízké úrovně státního dluhu ve vztahu k HDP.