Pavel Foltán: „Brno má obrnu, Brno stoná“ = vedení Brna

Ta obrna (nejen toho Brna, ale i kraje, i státu) infikovaná zvenčí už v souvislosti s říjnem roku 1918 pak mohutně propukla ve 30. letech toho minulého století a jela pak „jaxwyňa“ (řečeno brněnským hantecem) jak tím protektorátem, tak i tou dobou 50. let, a dál i přes ten tzv. „reálsocialismus“. A od převratu 1989 až dodnes. V podstatě se nic nezměnilo. Ani partajně ideologicky, ani partajně kádrově. Ale ani globál polit kšeftsmochrovsky. A to se zcela jasně prokázalo právě letos, kdy Posseltovi sudeťáci uskutečnili ten svůj sabat právě v Brně – nikoli náhodou. Už někdy loni v listopadu a v prosinci jsem před tím varoval v nějakých článcích (snad pro Deník To, Parlamentní listy, První zprávy, apod.) a i letos během dubna jsem k tomu tématu např. pro noviny INOVACE REPUBLIKY napsal tento článek:

Landsmanšaft v Brně. Proč?
Humor je největší zbraň českého intelektu (např. Švejk a spol.) a tak hned úvodem k odlehčení závažnosti tématu část z prastaré, leč zdá se aktuální dětské anekdoty o Karkulce: „… Warum babičko a proč máš tak velké uši? Abych tě lépe slyšela. Warum babičko a proč máš tak velké oči? Neruš mě, když tlačím.“ Nicméně teď zase už vážně: Landsmanšaft má velké oči už od začátku své rozpínavosti – jak na nás už tehdy tlačil. A poslední dobou má tou rozpínavostí ty oči ještě větší a tlačí jak cca. od roku 1933 přes rok 1938 až do státního terorismu hitlerovského protektorátu – tehdy ještě coby kolonizační fanatismus henleinovců – a krátce po válce znovu zhruba od začátku 50. let už „institucializovaně“ coby tzv. „Sudetendeutsche Landsmannschaft“
(SdL) po celou dobu až dodnes. Přičemž to jejich „tlačení“ začalo sílit od roku 1989 a v současnosti už je to nátlak jako Brno – a to doslova a do písmene. No a to Brno si v tom zatraceně smáčelo šosy – přesněji vedení města + některé ty tzv. „celebrity“ – nicméně k tomu až po chvíli.

Vraťme se na zajímavou chvíli ještě do toho protektorátu, kdy si Němci zřídili v Brně na Špilberku vězení pro své odpůrce a hlavně velitelství Wehrmachtu pro Brno a okolí. A chovali se tam typicky rozpínavě po velkopansku. Tak např. z hradní kaple si udělali jakousi okultní svatyni se spoustou jejich „relikvií“, co se tam ještě po letech při rekonstrukci nacházely. Ve stylu dobyvatelů světa dělali do hradu velmi necitlivé stavební zásahy se spoustou škod. Ale ne dosti na tom. Málo se ví, že pak už dávno po válce v 70. a ještě i v 80. letech (kdy na Špilberku sídlilo „Muzeum města Brna“ ve správě města) se každoročně na Špilberk (do té honosné hradní vinárny) sjížděli na svůj sraz důstojníci, co za protektorátu brněnskému Wehrmachtu veleli. Čili ty sjezdy těch okupantů nad Brnem byly na každoročním pořádku. No a parafrázováno s tou větou ze závěru pohádek „… a kdyby neumřeli, sjížděli by se tam dodnes.“ A vedení města tehdy o těch srazech muselo vědět – ono by se to ještě i dneska („asi“) dalo dokázat. Ale – ticho po městské pěšině na hrad a zpět. Kdo ví, možná by se tehdy (i teď) třeba kdekoli kdokoli mohl domnívat, že někde ve funkcích sem tam byl ještě nějaký ten „Čurda“, co mlčky držel basu, protože to velení Wehrmachtu mělo asi od Gestapa na spoustu těch kolaborantů z protektorátu hodně kompro materiálů. Inu, kdo ví, že? Takže pšt milé děti.

Hned na začátku 90. let byl v Německu (resp. v Bavorsku) velký zájem o velký vliv na území bývalých tzv. Sudet (oblastí kolem hranic bývalého protektorátu). A tehdy ještě v každém okresním městě byla jedna mini redakce místního Týdeníku max. o čtyřech lidech s produkcí vydání jednoho čísla týdně. A za pár let je všechny skoupil řetězec PNP – Passauer Neue Presse, čímž přes jedinou noc získal mediální vliv na celé to pohraniční (značně velké) území těch bývalých tzv. Sudet kolem celé ČR – a přes noc typicky po německém stylu (jakoby „totaleinsatz“) udělal z těch týdeníků deníky (sic!) – čili 5 krát víc práce ve stejném počtu 4 lidí (pět vydání novin: denně jedno číslo, a páteční deník ještě navíc i s přílohou na víkend). A všichni v těch redakcích, co se těšili na ty „německé platy“ rázem poznali přímo na vlastní kůži co to je tzv. „totální využití“. A pak už německé vlivy v českých „Sudetách“ šířili čeští novináři za české platy. Museli si na sebe tvrdě vydělat. „A fertig, velebnosti.“

Posselt už coby vůdce landsmanšaftu v roce 1990 osobně figuruje při založení tzv. „Panevropské unie“ na Moravě. A v Brně se při té příležitosti setkává hlavně s Otto Habsburkem a pozdějšími politiky Pavlem Tollnerem (nejprve KDS a potom KDU-ČSL) a s Petrem Fialou (později ODS od roku 2013) – čili hned po převratu 1989 začínají kontakty místních (tj. včetně brněnských) politiků KDU-ČSL a ODS, i potomků šlechtických rodů s landsmanšaftem – osobně s Posseltem a ty kontakty politické scény toho druhu se v dalších letech rozvíjely. Jako jeden z prvních jel do Mnichova k lansmanšaftu Havel (coby tehdy prezident republiky), potom také řada dalších, včetně Petra Nečase vulgo „Tolja“ (ODS) a na sjezdy landsmanšaftu pak z ODS a KDU-ČSL jezdila řada politiků z vysokých státních funkcí, např. Mikuláš Bek (ministr školství ODS – sic!), Petr Fiala (dtto.), nechyběl ani Daniel Herman (ministr kultury KDU-ČSL – sic!). No a zde konkrétně u Hermana se ten kruh jakoby uzavírá (s celou řadou mezikruží – např. podle pamětníků asi tak před 15 lety měl Posselt nějakou dobu kancelář ve Sněmovní ulici v Praze, a to skoro přímo naproti vchodu do Poslanecké sněmovny, přičemž tou dobou tam poslancoval Herman a byl také ministrem kultury v Sobotkově vládě). Herman se tím táhne jak fialová nit.

Daniel Herman je totiž jedním z těch „šestatřiceti pragováků“ (citace z článku Petra Žantovského), co sepsali a poslali Posseltovi ten zvací dopis, aby landsmanšaft v roce 2026 uskutečnil svůj sjezd v Brně. Další z nich jsou např. Tomáš Halík, Matěj Hollan, Karel Hvížďala, Pavel Kosatík, Daniel Kroupa, Mikuláš Kroupa, Bedřich Moldan, Petr Oslzlý, Petr Pithart, Bolek Polívka, Petr Pospíchal, Pavel Rychetský, Břetislav Rychlík, Olga Sommerová, Jan Šabata, Anna Šabatová, Milan Uhde a další – řada z nich je z Brna, řada z nich jsou bývalí politici, vesměs velmi vysocí papaláši, řadu z nich si lid spojuje s pojmy jako tzv. havlismus, pravdo-láskismus, pražská kavárna, atd., a rovněž s politickým vlivem i s jeho velmi negativními důsledky (až do loňských voleb) obou shora zmíněných partají. Brněnská radnice (resp. Magistrát města Brna) pod velením ODS – primátorka Vaňková (neblaze proslulá aférou kolem bílého prášku, atd. – podobně jako na sekretariátu Pekarové-Adamové, když byla předsedkyní Poslanecké sněmovny) – tak ta brněnská radnice lavíruje, že ten sjezd landsmanšaftu ani neplatí, ani nepodporuje, ale tím to končí. Podobně i JM kraj, co je zase pod velením KDU-ČSL – no a tam je ta reakce na ten sjezd taky žádná. Ale – bavorská vláda sem na to poslala 21 miliónů korun – a ta bavorská vláda je součástí německého státu, tak o tom (asi) ví i spolková vláda – čili Německo ten landsmanšaft de facto podporuje. A státní souhlas a státní podpora takovéto akce, kde jde jasně o snahu prolomit resp. zrušit dekrety prezidenta republiky (tj. české zákony – a nota bene některé z nich v režimu ústavních zákonů – sic!), tak to už je hozená rukavice – přinejmenším zralá na Macinkovu (zamini) důraznou diplomatickou nótu velvyslanci Německa v Praze (samozřejmě s výzvou k vysvětlení).

Proslýchá se, že Posseltův landsmanšaft už mnoho členů nemá – hlavně nemá moc mladých členů, takže ten sílící tlak na to prolomení, resp. zrušení dekretů prezidenta republiky prý jde hlavně od starých členů a jejich okolí, co v ČR na tom území těch bývalých tzv. „Sudet“ mají velký zájem o velké majetky, ale život už se jim krátí, a tak by se převzetí oněch majetků ještě rádi dožili. Takže logicky – jim nejde o ty vzletné ideály s tím „návratem do staré vlasti“ – v té vlasti, kam chtěli, v té přeci už dávno jsou – čili jde jim o bohatství a „o peníze až v první řadě“ (jak se říká). A zároveň se k nim přidávají (a jako z udělání poslední dobou velmi hlasitě s velkou podporou od mediálního mainstreamu) i nároky některých potomků některých šlechtických rodů – jako např. Lichtenštejnů, jimž (jaká to náhodička) tady dělá lobbistu Daniel Herman – sic! Znovu je na přetřesu např. i zámek Opočno (ve snaze o mimosoudní cestu prý jakousi „dohodou“ – soudy totiž Colloredo-Mansfeldovým potomkům nevyhověly). A pokračuje tahanice i o zámek Hrubý Rohozec, kde soudy dříve několikrát nevyhověly k navrácení potomkům sudeťáka Walderode, ale post-rychetského Ústavní soud za Baxova předsednictví pak celou věc vrací zpět do nižších soudních instancí – znovu k dalšímu řízení. Ta časová shoda je taková „nenápadná“ náhodička, že? A teď zase Péter Magyár (novopečený vítěz voleb v Maďarsku) se hned po volbách pustil do zrušení těch tzv. „Benešových dekretů“ na Slovensku a hned telefonicky tvrdě tlačil na Roberta Fica, že když se nepodřídí, „tak nic nebude“ (asi ani V4+, asi ani ropovod Družba, asi prostě „nic nebude“ a basta fidli čardáš). A v tom telefonátu prý nepoužil termínu Slovensko, ale „Horní Uhersko“ – sic! To jsou ale náhodičky.

Inu, stejně, jako i celá ta EU na tom ekonomicky není nejlíp, ani to dnešní Maďarsko, takže možná podle představ Magyára by si to „Dolní Uhersko“ zase rádo podmanilo to „Horní Uhersko“ (ergo Slovensko) jako kdysi za C&K und CK monarchie. Takže možná, že ještě bude veselo i tam. A jak známo, tak ekonomicky velmi špatně je na tom i Německo, co táhne ke dnu i tu naší ekonomiku, kterou hned po převratu vzalo bleskovým anšlusem a od té doby nás hrubě těží (energetika je příklad jako Brno).

Vox populi v ČR teď považuje za černý humor i to, že poslaneckým sítem kandidátů do Rady ČT prošel onen Daniel Herman – coby permanentně recyklovaný lidovec do politických trafik všeho druhu (nyní ve službách Posseltova SdL a Lichtenštejnů). To je vskutku (po brněnsku) „špica“ kvalifikace pro členství v Radě ČT „jen co je Pravda & Láska“. Pro úplnost – pro objektivitu a vyváženost, pro principy demokracie a vyšší principy mravní – studentské (a jiné) demonstrace, stávky, aj. akce proti německým zásahům do ekonomiky, médií, politiky atd. v ČR, ani proti zásahům do CZ státu (v důsledku shora popsané argumentace) nebudou? Proč ne? A nebudou snad ani studentské demonstrace a stávky proti snahám fialové opozice (řízené kdoví odkud) o cosi jako dle vox poluli pučismus-majdanismus ke znásilnění a deformaci křehké demokracie v zupáckou demokraturu cum befél? Pojem demokratura tady definoval přesně, výstižně a prorocky národní bard Karel Kryl hned po převratu 1989 tj. už na počátku 90. let, ale to ta dnešní demonstračně-stávková část té poněkud zmatené a ne zcela dovzdělané mládeže ještě nežila. A ve školách jí to asi vyškolené učitelstvo „nového typu“ a politruci z neziskovek asi neřekli. Natož pak aby jim to správně a po pravdě vysvětlili. A zmíněná část dezorientovaného studentstva zjevně nemá touhu po svobodném vědění a vlastním nezávislém hledání pravdy. Neziskoví politruci a fialovsko-bekovské školsví už je to odnaučili? Děti, že by trend nový „lebensraum im Osten” a podobně? – ptá se vox populi. A dodává prastarou pravdu, že už předem prohrává ten stát a národ, který dopustí, aby jeho děti vychovával jeho odpůrce. (To je další chyba „jako Brno“).

A další faktická poznámka k tématu proč ausgerechnet v Brně – aneb pointa: Jan Schneider (ex-bezpečnostní analytik vlády a tajných služeb od začátku 90. let, čili špičkový odborník a velmi slušný člověk) nedávno řekl, že jestli příslušné orgány tomu Posseltovu SdL ten sjezd přeci jen povolí, tak by se určitě neměl konat v Brně (proč v Brně? – sic!), ale měl by se konat v Terezíně, načež prý kdosi z vox populi posléze doplnil, že jeden z povinných výletů delegátů sjezdu SdL v čele s Posseltem by měl být i v nedalekých Lidicích na louce, kde stávala původní vesnice, kterou jak známo německá armáda srovnala se zemí a ...

Tolik tedy doslovná citace toho dubnového článku pro noviny INOVACE REPUBLIKY – a kdo ty noviny ještě nezná, tak ten ať honem pohne kostrou, než je zakážou.

No a hned poté, co se to „sudetsko“ v tom brnisku sjezdilo, tak v tom sudetsku jim po tom návratu cu hauze už asi zavládlo i neveselo truchlivo z toho, co se v tom brnisku seběhlo a semlelo (i v tom počtu, i v tom rozsahu a obsahu – a hlavně v tom rozsahu toho obsahu), což nepochybně ani samo to stonavé papalášstvo nejen z vedení Brna ani v nejhorším snu nečekalo. A to je teprve začátek reakce vlastenecké veřejnosti – nejen v Brně, ale celoplošně v rámci republiky a okolí (čili např. ani Slovensko nelze abstrahovat = spíš je nutné s ním počítat – jak to ostatně zaznělo v Brně zcela jasně a nezpochybnitelně). Mimo jiné i z toho (a zejména z toho) měly jisté ty SdL struktury vítr už v Brně – a teď po jejich návratu heim ins rajch do „Mníšku pod Alpou“ (řečeno s Karlem Krylem) už – kdo ví, možná už překvapeně litujou toho, že si ten svůj sabat i letos radši neudělali v Mníšku (jako až doposud každoročně = v ČR to hustě drhne).

Přičemž pro úplnost a připomenutí > jak už bylo shora řečeno, tak ta (velice mírná) brněnská reakce, to je teprve začátek. Alespoň tedy podle vox populi. Alles klar, herr Posselt?!?