Lukáš Kovanda: Jak se z Babiše stal kovaný socialista. Čísla a fakta

24.04.2016 11:00 | Zprávy

Státní dluh letos během prvního čtvrtletí stoupl o zhruba 22 miliard korun. Jedná se o nejvyšší kvartální nárůst od roku 2013. To byl ovšem ještě rok neblaze poznamenaný ekonomickou recesí a ve srovnání s letoškem citelně vyšší mírou nezaměstnanosti. Ryzí keynesovec tedy tehdy mohl souhlasně přikývnout: ano, OK, zadlužujeme se, protože potřebujeme dluhově stimulovat ekonomiku; až ekonomiku „nakopneme“, nastanou dobré časy a dluh zase snížíme.

Lukáš Kovanda: Jak se z Babiše stal kovaný socialista. Čísla a fakta
Foto: Archiv LK
Popisek: Ekonom Lukáš Kovanda

Dobré časy už nastaly. Už v roce 2014. Ještě mnohem více se pak ekonomice dařilo loni. Proč tedy ministerstvo už opět „seká“ pořádné dluhy, místo aby je snižovalo?

„Nevyužít stavu, kdy jsou věřitelé ochotni za to, že státu půjčují, platit, by bylo velkou chybou,“ zdůvodňuje krok ministerstva jeho šéf Andrej Babiš. Takové zdůvodnění samozřejmě má svoji intuitivní logiku. Nelze se však nezeptat, proč podobně nenarostl státní dluh třeba loni ve čtvrtém kvartálu. Nabobtnal totiž „jen“ o necelých deset miliard korun. Navzdory tomu, že investoři byli v posledních třech měsících loňského roku ochotni platit české vládě za to, že jí půjčí, ještě více než letos od ledna do března. Zprůměrovaný výnos dvouletého dluhopisu české vlády totiž činil loni ve čtvrtém čtvrtletí -0,33 procenta (letos v prvním kvartále to bylo -0,19 procenta). Zprůměrovaný výnos pětileté obligace české vlády zase představoval -0,07 procenta (opět byl tedy ještě nižší než zprůměrovaný výnos za letošní první kvartál, který v případě pětiletého dluhopisu odpovídal -0,05 procenta). Pravda, zprůměrovaný výnos z desetileté obligace je aktuálně nižší, 0,48 procenta, než loni v posledních třech měsících, když činil 0,51 procenta. Jenže zde už jde o kladné hodnoty, na které se pochopitelně ministrovo vysvětlení vztahovat nemůže. Nikdo pochopitelně nechce ministerstvu vytýkat pomalé zadlužování, jen z výše uvedeného vysvětlení jeho šéfa čiší určitá nekonzistence, alespoň při pohledu na data za uplynulé dva kvartály.

Státní dluh aktuálně činí zhruba 1695 miliard korun. Ministerstvo financí přitom uvádí, že díky záporných sazbám – tedy ochotě investorů platit vládě za to, že jí půjčují – vydělalo letos od ledna do března přibližně sto milionů korun. To jsou však jen „drobné“. Přesněji se jedná o 0,006 procenta státního dluhu. V zaokrouhlení o celkem jasnou nulu. Čili vlastně o „nic“. Zdůvodňovat tím další zadlužování je odvážné

To je stále ale celkem jen drobnosti. Fundamentální otázka zní, zda má stát v příznivých ekonomických podmínkách dále prohlubovat svůj dluh, když přitom za další zadlužení dostane zaplaceno (byť pochopitelně jen částečně, neboť i v uplynulých dvou kvartálech emitoval dluhopisy s delší dobou splatnosti, které stále vykazují kladný výnos).

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

plk. Ing. Zdeněk Nytra byl položen dotaz

Co říkáte na to, jak se k celé kauze staví Blažek?

On teď tvrdí, že dar byl jedinou cestou k zabavení výnosů. Vy s ním souhlasíte? Mě to už hlava nebere. Kdyby to byla pravda, tak k čemu máme třeba policii? A nebyla to ona, kdo kdysi Jiříkovskému bitcoiny zabavil, ale soud mu je pak vrátil, což teda podle mě byla chyba nebo nemyslíte? A zase, jestli...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jana Šťastná: Pražské jaro 1968 – jak to tehdy bylo? 2. část

9:45 Jana Šťastná: Pražské jaro 1968 – jak to tehdy bylo? 2. část

V době událostí kolem tzv. Pražského jara američtí vojáci pálili napalmem vietnamské děti – při masa…