Přebytek běžného účtu platební bilance dosáhl během prvních tří čtvrtletí letošního roku téměř 49 miliard korun. To je markantní nárůst jak oproti roku 2013 (tehdy byl za období od ledna do září vykázán schodek převyšující 16 miliard korun), který byl ještě silně poznamenán ekonomickou krizí, tak proti roku loňskému (kdy přebytek v prvním pololetí představoval zhruba 21 miliard korun).
Bilance zboží a služeb byla ovšem v prvních třech kvartálech meziročně o přibližně jedenáct miliard nižší. Vzhledem k tomu, že tuzemská ekonomika letos rapidně roste, vypovídá tato skutečnost o tom, že její současná expanze se zdaleka neopírá pouze o zahraniční obchod, ale je rozprostřena mezi více složek růstu. Takový stav je příznivý, neboť je předpokladem poměrně vysoce udržitelného hospodářského růstu. Dnešní čísla za platební bilance jsou tak dalším dokladem současného poměrně zdravého vývoje české ekonomiky.
Za zmínku stojí markantní nárůst v položce „rezervní aktiva“. V roce 2013 vzrostl objem této položky za prvních devět měsíců o necelých šest miliard, loni o více než 43 miliard, ale letos hned o více než 173 miliard. Toto vysoké letošní číslo je z podstatné číslo výsledkem „letních“ devizových intervencí České národní banky. Od července právě do září intervenovala za oslabení koruny v souhrnném objemu zhruba 190 miliard korun. Od počátku zahájení intervencí v listopadu 2013 pak v souvislosti s oslabováním koruny akumulovala rezervy čítající v přepočtu takřka 400 miliard korun. Celkové devizové rezervy nyní odpovídají zhruba 36 procentům tuzemského hrubého domácího produktu. Při zahájení intervenčního režimu představovaly zhruba 22 procent HDP.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
