Tálibán hladce zvládl dobýt Kábul i celý Afghánistán. Navazuje další výzva. Vládnout. A hospodařit. Hospodářskou správu země ovšem samopaly, kulomety, ani pušky nezajistí. Tálibán potřebuje ekonoma. Někoho, kdo by jeho bojovníkům ozřejmil základy současného finančnictví.

Nepřekvapí, že jakmile příslušníci Tálibánu po dobytí metropole překročili práh kábulské centrální banky, zajímali se, kde jsou trezory s národním pokladem. Zaráží až to, že mezi sebou nemají nikoho, kdo by jim už předem řekl, že drtivá většina afghánského národního finančního majetku je deponována v New Yorku. V tamní pobočce americké centrální banky má Afghánistán sedm miliard dolarů. Největší část z tohoto „pokladu“, přes tři miliardy, tvoří americké vládní dluhopisy. Na více než miliardu pak vyjde zlato. 

Vzhledem k tomu, že další majetek má Afghánistán ještě na jiných mezinárodních účtech a u basilejské Banky pro mezinárodní platby, odpovídá jeho „národní poklad“ nějakým 9,5 miliardy dolarů. Na světě tak žije zhruba 270 miliardářů, jejichž osobní majetek je rozsáhlejší než celý afghánský národní finanční majetek. I tak se stále jedná o obrovské peníze, za něž by šlo pořídit spoustu „kvérů“ a i fajnovějších zbraní. 

Jaké tedy muselo být rozčarování bojovníků Tálibánu, když se dozvěděli právě to, že poklad v Kábulu není. Přitom dnes mělo z Mezinárodního měnového fondu přijít dalších 340 milionů dolarů hospodářské pomoci. Tyto peníze do Kábulu už nedorazí. Spojené státy začátkem minulého týdne potvrdily, že zmrazily afghánský národní majetek, neboť Tálibán figuruje na sankční listině jejich ministerstva financí. Tálibán se tak k oněm takřka deseti miliardám dolarům nedostane, což nepochybně jeho rozčarování ještě stupňuje.