Místo toho, abychom měli jako občané pocit, že policie a soudy měří všem stejně a že vyšetřování politiků a jejich rezignace na své funkce bude v takovém případě samozřejmostí, jsme svědky politických frašek.

Včera na ně plivali, dnes po hlavě je hladí…

Ti, kteří včera vykřikovali, jaký že tu máme policejní stát a jak nás prý zlí státní zástupci o demokracii připravují, se dnes pasují do rolí morálních autorit, kterým leží demokracie – jak také jinak – přímo na srdci. 
Tisíckrát pak můžeme kroutit hlavou nad tím, jak to, že panu Babišovi neubývají voličské preference – když přece je zastáncem poměrně asociální pravicové politiky – a o nějaké alternativě ke stávajícímu systému nemůže být u jeho jména řeč. Lidé totiž reagují na tunu pokrytectví, kdy se ti, kdo včera měli máslo na hlavě, stylizují do postav ušlechtilých soudců a obránců „pravých hodnot“.

Není to tak dávno, kdy se řešilo zneužití poslaneckých náhrad ze strany B. Sobotky (Viz), kdy do ztracena vyznívá kauza I. Rittiga s vazbami na ODS (Viz) či kdy policie vyšetřovala M. Půtu ze Starostů a nezávislých (Viz).

Až v překvapivé mediální tichosti (ve srovnání s kauzou Čapího hnízda) probíhá kauza OKD (Viz). Většinou vše vyzní do ztracena a je obrazně zameteno pod koberec.
Těžko se potom věří těm, kdo si hrají na „poslední spravedlivé, kteří to s námi občany přece myslí jenom dobře“.
Mezi takovéto „spravedlivé“ dozajista patří i M. Němcová.  

Toho vydám, toho ne…

Ta má například jasno, že A. Babiše je potřeba policii vydat: „Jak sleduji ministra spravedlnosti, který napadl bez jakýchkoliv důkazů a beztrestně dosavadní průběh předběžného vyšetřování v kauze Čapí hnízdo, tak myslím, že po volbách mají určitě zálusk na to, aby si tyto věci lépe pohlídali než dosud. Pro to žádný důkaz nemám, ale naprosto neakceptovatelná slova od ministra spravedlnosti, pro která by každý jiný ministr spravedlnosti okamžitě letěl a už nikdy by na tu židli nemohl zasednout, mě vedou k takovémuto směru uvažování.“– (Viz)