Samo jeho odvolání navzdory pouličním demonstracím nevyvolalo nakonec takový mediální hluk, jako přímo „rachot“ kolem předvídaného, domněle odmítaného a nakonec uskutečněného jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní v Praze.

A hned navázala „bondovka“ kolem okolností doručení návrhu na jmenování Lenky Bradáčové ministrovi spravedlnosti. Pan ministr a jeho náměstek Daniel Volák popřeli účinnost doručení návrhu na jmenování do rukou bývalého náměstka ministra Filipa Melzera. Pavel Blažek prohlásil, že s návrhem „bylo hrubě manipulováno“ a možná byl i antedatován, aby bylo možné vyvolat fikci, že důvodem spikleneckého způsobu odvolání Jiřího Pospíšila byl záměr předsedy vlády zabránit jmenování Lenky Bradáčové.

Nesmyslnost této „bondovky“  je doložena např. záznamem Pospíšilova vystoupení v Událostech, komentářích v den jeho odvolání:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/212411000370627/. Podmínkou věrohodnosti ministrovy verze příběhu by byla totální ztráta paměti a úsudku veřejnosti.

Skutečnost je přesně taková, jak ji uvedl opět v České televizi dnes již bývalý Pospíšilův náměstek Filip Melzer, ministrem a jeho pohotově servilním 1. náměstkem Danielem Volákem nejspíš odsouzený k upálení: návrh na jmenování byl doručen na ministerstvo v pátek 22. června večer, v nepřítomnosti ministra po předchozí dohodě s nejvyšším státním zástupcem přijat náměstkem Filipem Melzerem, opatřen jeho stvrzujícím podpisem a datem, a uložen do trezoru. Ministr byl okamžitě vyrozuměn. Od té chvíle nastaly právní účinky podání návrhu na jmenování.  Pravomoc jmenovat vedoucí státní zástupce je výlučnou osobní pravomocí ministra jako ústavního činitele, nikoli pravomocí ministerstva jako úřadu, které v těchto souvislostech pouze poskytuje ministrovi servis. Okolnost, kdy byla návrhu přidělena spisová značka, nemá na nic vliv. Jiří Pospíšil nemohl pak hned v pondělí Lenku Bradáčovou jmenovat, protože byla v zahraničí. Než se vrátila, byl odvolán. K manipulacím a antedatování listiny nedošlo, ale také o ní nejspíš nemohl vědět předseda vlády.

Celá „bondovka“ spojená s vyhrožování Filipu Melzerovi je stejný nesmysl jako podezření, že Petr Nečas odvolal Jiřího Pospíšila, aby nemohl jmenovat Lenku Bradáčovou: kdyby ji skutečně nechtěl, Pavel Blažek by ji nejmenoval. Pavlu Blažkovi neslouží ke cti, že se pustil do zpochybňování účinnosti doručení dne 22. června 2012. A „vyšetřování“, které vedl jeho 1. náměstek Daniel Volák, je trapnost.