Na území Československa byla soustředěná skupina armád „Střed“ generála polního maršála Schörnera a část skupiny armád „Rakousko“ (Ostmark) generálplukovníka Rendulice.

Plzeňské povstání

Dne 4. května obsadili Američané Poběžovice, Hostouň a Horušany, den poté se objevili v Domažlicích, Horažďovicích, Stříbře, Klatovech a Tachově. V průběhu 6. května obsadili i Mariánské Lázně a území od Klatov až k Písku. Téhož dne dorazili Američané také do Plzně.

Příjezdu amerických a vzápětí i belgických vojáků předcházela spontánní revoluce Plzeňanů. V ranních hodinách 5. května došlo v Plzni k živelným lidovým akcím, které přerostly v povstání. Lidé přepadávali jednotlivé německé vojáky, aby se zmocnili jejich zbraní. Při střelbách padly první oběti z řad povstalců.

Po desáté hodině pronikla skupina lidí do budovy radnice a němečtí starostové Wild a Sturm byli zajištěni povstalci. Obsazen byl také plzeňský vysílač, který byl předtím využíván především velitelem německé bezpečnostní policie majorem Schiefelbeinem.