Ve světě není obvyklé, aby ministr financí vlastnil agrokomplex, jenž žije z dotací a média, která ovlivňují veřejné mínění. V čechokapitalismu se to však části občanů líbí, neboť podlehli propagandě, že "rázný miliardář už nepotřebuje krást a bude makat pro lidi". 

Ke kontrole miliardového jmění se však nelze dostat pouze poctivou prací pro lidi, je nutné občas porušit etické normy a "pracovat" také s úvěry, které jak známo se v čechokapitalismu nerozdávají jen tak.

Tyto úvěry pak pomáhají "poctivému miliardáři" splácet jeho vykořisťovaní zaměstnanci, kteří si mohou stěžovat na nízkou minimální mzdu na pověstném "hlavním nádraží" a zajatí zákazníci ve vysokých oligopolních cenách, kteří si mohou stěžovat u ÚOHS, jehož šéf tak rád chodíval s "Andrujšou" do restaurací, kde mu udílel neveřejné rady jak vyjít s gumovým antimonopolním zákonem. Kdo má miliardu, proč by nechtěl dvě nebo deset?