Saturovaná, a přitom nesouměřitelně nerovná společnost nemůže dál komunikovat a rozvíjet se pomocí mylně pojatých peněz. Peníze jsou ve skutečnosti jazyk. S touto myšlenkou si pohrává řada odborníků, aniž by z toho ovšem vyvodili jasnější závěry o současném finančním, bankovním a monetárním systému. Naše peníze jsou dnes virtuální, abstraktní účetní zápisy. Přesto se k nim nadále chováme, jako by byly z podstaty nedostatkové a v našich myslích jaksi stále hmotné. To však vytváří mnoho velmi závažných problémů, nerovností a asymetrií všeho možného druhu. Chovám naději, že vědomým uchopením peněz jako jazyka můžeme uspokojivě vyřešit drtivou většinu (zbytečných) komplikací, které jsme si svým nesprávným pojetím peněz způsobili. Ba co víc, s touto znalostí můžeme začít jinak a plněji prožívat společný veřejný prostor i politickou agoru, najít další způsoby jejich kultivace a obohacování a odkryjí se nám i nové typy a struktury veřejností a komunikačních sítí, které mohou dál formovat a rozvíjet naši demokracii.

Vždyť se mergle ztrácejí před očima

Jako civilizace činíme další a další mílové kroky k dematerializaci a proměně peněz (třemi radikálními případy jsou: plánované zrušení hotovosti v zemích severní Evropy, „decentralizovaný“ „protiinflační“ bitcoin, systém sociálních kreditů v Číně prostřednictvím mobilních platebních systémů vtělených do sociálních sítí WeChat a Alipay) s potenciálně dalekosáhlými společenskými důsledky, aniž bychom na ně byli připraveni, měli po ruce dostatečnou sumu znalostí i živých otazníků, měli celkový obrázek problematiky, a mohli se tak informovaně rozhodovat. Při přemýšlení o tématu jsem definovala následující myšlenkový postup:
1) stručný popis doby, v níž žijeme,
2) stručný popis současného peněžního systému,
3) důkazy, že peníze jsou jazyk,
4) problémy, které způsobuje naše mylné pojetí peněz,
5) reformní návrhy a typologie peněz,
6) vlastní návrh peněžního jazyka.

Kapříci pluli odjakživa. Opravdu?

Samozřejmě, že v prvé řadě bude nutné vysvětlit dnešní způsob penězotvorby neboli emise peněz. Zde vycházím především z knihy Josefa Jílka Finance v globální ekonomice: Peníze a platební styk (1. díl) a Měnová a kurzová politika (2. díl). Je to první odborná publikace v českém prostředí, která vznik peněz popisuje věrněji dle reality a opouští tak zažitou, od reality odtrženou akademickou teorii multiplikátoru peněz či teorii pouhé zprostředkovatelské funkce bank mezi střadateli a investory, a podle autorova vlastního tvrzení v prvním vydání knihy v roce 2011 je jeho odborná publikace ojedinělá údajně i v celosvětovém měřítku. Mohu potvrdit, že jsem na podobný popis vznikání peněz v takovém detailu nenarazila. Jediný háček je v tom, že se laskavý čtenář musí prokousat více jak tisíc stran hutného a ne právě přístupného textu. Mimochodem podle Richarda Wernera se paradoxně právě teorie o roli zprostředkovatelské – pravdě nejvzdálenější – dosud těší největší podpoře i mezi akademiky. Laická veřejnost ji v dobré víře bohužel bere jaksi za samozřejmou, protože řadový občan považuje za dané, že stát má přece jistě monopol na peníze. Domnívám se ale, že základní rysy aktuálního peněžního systému lze popsat jednodušeji a srozumitelněji. Tvorba peněz může a musí být pochopitelná pro většinu lidí-uživatelů peněz, kteří se s jejím popisem setkají třeba i poprvé v životě. Pokusím se o to. Obecně se však v našem kulturním prostředí peněžní teorií či teorií peněz – otázkou „Co jsou peníze?“ – zabývá jen málo ekonomů. Na ekonomických fakultách vysokých škol se tato teorie a její kritické zkoumání v podstatě nepěstuje, rozhodně ne systematicky a soustavně, v osnovách se jí nevěnuje příliš mnoho času. Zůstává na okraji. Za posledních deset let čeští vysokoškolští studenti napsali jen pár desítek nepříliš originálních (většinou bakalářských) prací na téma peněz. Podle mého soudu ale nemůžeme bez dobré znalosti peněžního systému či infastruktury, bez kritického studia peněžní teorie a penězotvorby ve skutečnosti nabídnout smysluplné řešení žádného z největších současných problémů společnosti. Jelikož nevíme přesně, co peníze jsou, a jelikož neexistuje soustavná a kriticky zkoumaná peněžní teorie, vytváříme ve společnosti další a další umělá lešení, závoje a zbytečnou přídavnou komplexitu, které dále zamlžují podstatu věcí.