Útočiště íránských Mudžahedínů v Albánii je oficiální záležitostí, na které se koncem února domluvil americký ministr zahraničí John Kerry s albánskými představiteli. Již dva roky poskytuje malá balkánská země azyl tisícovce příslušníků „Mujahedin e Khalq“ (Lidoví Mudžahedíni - zkratka MEK- vpravo jejich znak ) a po vyjednávání amerického ministra má sem přicestovat ještě dva tisíce Mudžahedínů. Pochopitelně o této dohodě se raději mnoho nepíše a také se mnoho neví ( viz také zpráva UNHCR  ). USA ve spolupráci s OSN provádí přesun těchto osob a vyčlenily na to částku 20 milionů dolarů. Navíc Albánii se Američané zavázali pomoci v rozvoji jejich země, jak v ekonomické, tak vojenském smyslu. Lidoví Mudžahedíni, kteří pomáhali v bojích americké armádě během bojů v Iráku, jsou usidlováni v oblasti, která se nachází mezi hlavním městem Tiranou a přímořským městem Drač. Jen pro ilustraci, média popisují, že amerického ministra v Tiraně vítaly davy Albánců s americkými vlaječkami a jak známo nemusí nikdo tyto davy v Albánii organizovat, neboť USA se zde těší velké oblibě.

Vrátíme-li se k přívržencům Mujahedin e Khalq, ti byli nejprve v USA na seznamu teroristických organizaci amerického ministerstva zahraničních věcí, než byli na příkaz ministryně Hillary Clintonové v roce 2012 ze seznamu vymazáni, přestože tato organizace bojovala proti americkým vojákům a americkým cílům vůbec. O skutečných úmyslech USA s Íránem a přesměrování americké politiky si můžeme přečíst již starší článek na serveru Newyorker , na který upozorňuje novější článek Iran: Lifting Sanctions And Coming Betrayal . Připomeňme, že MEK v roce 2002 vyzradil existenci íránského jaderného programu a tato organizace byla často obviňována ze spolupráce s Izraelem na zničení íránského jaderného programu. Nyní její členové požívají v Iráku ochranu na americké vojenské základně Camp Liberty v Bagdádu ( dříve byli v táboře Ashraf v irácké provincii Dyala ), odkud jsou nyní přesidlováni do Albánie. Na tento tábor byly podnikány raketové útoky, ze kterých obviňován generál Qassem Soleimani, vůdce jednotek Quds (větev íránských revolučních gard bojujících mimo Írán proti IS).

Původně MEK se v roce 1970 podílel s ajatolláhem Chomejnim na převratu a svržení šáha, ale později se Mudžahedíni s novou vládou rozešli. Dostali se na okraj a skončili v exilu. V osmdesátých letech se stali chráněnci Saddáma Husajna. Ale po svržení diktátora se stalo jejich působení v Iráku problematické a vláda začala jejich setrvání v zemi považovat za nezákonné. Proto s pomocí USA začali opouštět Irák. První místo, kde pro ně Washington hledal útočiště, bylo Rumunsko, ale jednání o jejich přesídlení nedopadlo pozitivně.