„Jestliže selže Řecko, Schengen potřebuje další obrannou linii, a to jsou evidentně Makedonie a Bulharsko,“ prohlásil pro změnu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Tato prohlášení proběhla před více jak týdnem na neformálním jednání ministrů zahraničí EU v Amsterodamu. Takto zde hovořila o svých obavách před utečenci většina představitelů EU s výjimkou těch z Balkánu. Pochopitelně. Na citlivé téma upozorňoval ještě před zasedáním rakouský politik Johannes Hahn, který má na starosti v EU agendu rozšiřování Unie, když mluvil o tom, že je třeba hledat v utečenecké krizi takové řešení, aby se země Balkánu nestaly tábořištěm utečenců.

„Schengen je symbolem Evropy nesmí se potopit,“ dodal Hahn.

Řešit problém utečenců na úkor jiného, a to Balkánu, se pochopitelně zdejším zemím nelibí. Například srbský ministr zahraničí Ivica Dačić se okamžitě ještě v Amsterodamu ozval, že Srbsko by se nerado stalo sběrným táborem utečenců. Srbsko je dosud považováno za důvěryhodného partnera, čekatele na členství v EU a v utečenecké krizi ochotně spolupracuje. Zatím je zde umístěno tři tisíce utečenců a země je připravená přijmout další tři tisíce. Srbsko mimo jiné již letos investovalo jenom na pomoc syrským dětem půl milionu eur viz. Pro srovnání ČR investovala podle tabulky MZV na utečence, ale i další zahraniční humanitární pomoc v roce 2015 necelou miliardu a půl Kč viz, což je přibližně stejná částka.

Utečenecká krize se téměř ze dne na den stala katalyzátorem snah balkánských zemí o integraci s EU. Balkánské země začínají pokukovat po jiném partnerovi pro řešení především svých ekonomických problémů. Ve zdejších médiích se množí titulky: Utečenci jsou poslední kapkou nebo Rezignujeme na integraci s EU!