Oldřich Rambousek: Generalizování problému – státní rozpočet je chybný. Babiš nám nelže | ParlamentniListy.cz

Je nesporné, že státní rozpočet je jedním z klíčových prvků správného fungování státu. Je ale také potřeba nalít si čistého vína a přestat alibisticky vytvářet dojem, že současný ministr financí dělá svou práci špatně.

Dle mého názoru ministr Babiš napravuje mnohdy zcela nekompetentní a nekoncepční kroky v oblasti financí, které vyprodukovaly minulé vlády a také poslanci. Nutno si přiznat, že i ČSSD či KDU – ČSL nás vehnali spolu s pravicí do dluhového bahna, protože jim nikdy v zásadě nešlo o prosperitu státu a lidí v něm žijících. Ať chceme nebo ne, tak ohlédneme-li se nazpět v čase, šlo vždy jen o koryta a prospěch vyvolených, k čemuž se skládaly různé koalice, či opoziční smlouvy. Plně k dokázání tohoto stavu postačuje opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD, kde obě tyto strany obelhaly voliče. Lidovci – to je už obehraná písnička, protože ti jdou s každým, sledujíc jen svůj vlastní cíl – dostat se za každou cenu k lizu. Ano, tyto mrzké cíle hýbaly a dosud hýbou českou politickou scénou, a že to dobře není, ví i ten největší blbec.

Je zcela zjevné, že opozice vždy předkládá lepší návrhy, než vláda, protože v té chvíli ona není tím, na koho padá vina a především svými návrhy vytváří krytí svých vlastních chyb učiněných v minulosti. Lidé však tyto alibistické manévry baští stále méně. Přesto si hvězdy parlamentu a bývalých vlád jako například chemik Kalousek, politický turista Schwarzenberg, ťutínek Bendl nebo chudý chudáček Mareček Benda dovolují mluvit o tom, že prožíráme státní rozpočet a že není dost solidární. Myslím, že příkladně tito pánové by o solidaritě měli mlčet, protože tu jejich solidaritu všichni známe. Oni chtějí solidaritu občanů, ale o své solidaritě raději mlčí, a když už jsou drobek solidární, tak si jako návdavek zvýší sněmovna své vlastní platy. To ovšem občan udělat nemůže. Kalousek, Bendl a ti další elitáři prostě uboze závidí, že se důchodcům zvedne trochu důchod a zaměstnancům minimální mzda, aby byli o něco důstojnější. Ono se to vlastně zvýší o to, co Kalousek lidem vzal spolu se svými pohůnky Drábkem a Hegerem. Vskutku je mi blivno, když slyším z úst pana Bendla slova o prožírání státního rozpočtu. Důchodci, matky s dětmi, invalidé nic neprožírají, pane Bendle!!! Spíše bych se otázal, kolik prožírají nekompetentní politici, kolik prožere úplně zbytečný senát, kolik prožere přehršel dotovaných romských organizací, kolik prožere ÚSTR a další zcela zbytečné instituce!

Dosti už omáčky – vraťme se k podstatě problému. Sestavování rozpočtu je dosti obtížná záležitost. Je to svým způsobem společensko-ekonomická věda, která musí počítat i s jistými turbulencemi a neočekávanými jevy. Jsou prostě věci, které se nedají dopředu přesně spočítat, ale dají se pouze odhadovat. To znamená, že rozpočet je takové plus minus, u kterého musí být vytvořen dostatečný vyrovnávací polštář. Plnění rozpočtových příjmů je také kolísavé a je závislé na ekonomickém vývoji země. Problém zcela zásadní je v tom, že v jisté době pan Klaus, Dyba, Kalousek, Schwarzenberg, Zeman, Sobotka a další nechali rozvrátit velmi dobrou českou průmyslovou základnu, která tvořila značnou část HDP. Tito samí lidé dnes remcají, jak že to nejde, ale vinni jsou oni. Díky nim totiž české podniky vyrábí polotovary – tedy zboží s nižší přidanou hodnotou, což ovlivňuje značným způsobem plnění státního rozpočtu, zisk daných firem a platové podmínky dělníků. Musím se tedy zeptat, proč to ti lidé dělali a co z toho měli! Vždyť ublížili národu! Za to však nemůže Babiš! Viníci jsou dříve jmenovaní a k nim jsem opomněl přiřadit i převlékače kabátů – bývalého ministra průmyslu Vladimíra Dlouhého. Všichni tito jmenovaní škůdci by měli být bráni k odpovědnosti a s nimi samozřejmě mnoho dalších. Honit je bičem po stadionu a řezat a řezat a řezat.

Problémová je i absence ekonomické, průmyslové koncepce. Bez této koncepce je v mnoha směrech tvorba rozpočtu jen hrubým odhadem. Chybí řízení ekonomické formace a ta se tedy vyvíjí nahodile a tendenčně, což negativně ovlivňuje rozpočtové příjmy. U výdajové stránky rozpočtu chybí především důsledná kontrola. Bohužel v tomto směru jsou kroky k efektivitě značně obtížné, neb v této oblasti hrají hlavní roli dvě vzájemně propojené šedé zóny a to politická a kriminálně-ekonomická. Tyto zóny jsou klíčem k ovládání země a vysávání státního rozpočtu. Průnik do této struktury je velmi obtížný a nebezpečný. Za tento stav musíme poděkovat bývalým vládám – hlavně z let 1998 – 2010, kdy došlo k největšímu propojení a nárůstu moci šedých zón. Tyto a jim podobné struktury odsají ze státního rozpočtu cca 20% prostředků, u kterých je těžko určit, kde jsou. Je pochopitelné, že pakliže bude ministr Babiš pracovat na odseknutí těchto struktur, tak je v celku jasné, že politická tykadla oněch struktur budou ve sněmovně hodně kopat, protože už nebudou moci tak snadno cucat státní rozpočet. Jejich reakce ve sněmovně jsou nyní nepřehlédnutelné a je to dokladem toho, že to vše vzal ministr Babiš za správný konec. Škoda jen, že se v některých případech obklopuje pan Babiš divnými lidmi.

Myslím tím možná dobrého herce, ale nedobrého ministra obrany Stropnického, který hledí jen na svou kariéru. Myslím tím Ing. Hlavatého – senátora, jehož velmi dobře znám a domnívám se, že lidé jsou pro něho jen spotřební materiál. Jsou tam i další, ale spíše šedé myši, které pan Babiš táhne za sebou a nebýt jeho, tak by těmi šedými myšmi i zůstali.

Současná opozice už trpí jakousi Babišofóbií, jak jej nemohou vystát. Je to strach, že se něco provalí? Říkám, už aby to bylo a lidé jako chemik Kalousek šli od válu. Nejsem žádný Babišův obdivovatel, ale vnímám, že on si za svým pevně stojí a snaží se své ministerstvo řídit. To ostatním vadí, protože oni to prostě neumí. Vcelku zajímavý je postoj komunistů – promiňte – KSČM. Dle pana Dolejše nebudou hlasovat o rozpočtu. Jistě – je to jejich právo, ale za povšimnutí stojí ten bezbřehý alibismus a snaha si někoho nerozházet, protože co kdyby? Tohle už není politika, ale řiťolezectví. Co se já bloud divím – u partaje bez idejí, bez páteře a bez názoru. Vždyť oni hlasovat ani nemohou. Co kdyby…

Osobně se v mnoha bodech ztotožňuji s postupy pana Babiše a přeji mu úspěch. Doufám, že se to nezvrtne a povolá k odpovědnosti mrzké sluhy mamonu. Já sice nejsem Babiš a ani nebudu, ale stejně jako on si stojím a budu stát za svým. To je postoj chlapa. No a těch pár plutokratů, co mě nazývají ultra stalinistou nebo někteří nacionálním socialistou nechám svému osudu. Ti se utlučou sami a o tom to totiž je. Snažit se ze všeho vzít si to podstatné a dobré. Jsem dokonce přesvědčen, že aby člověk dělal politiku pro svůj národ dobře, tak v sobě musí mít určitou dávku nacionalismu.