Jednalo se o vůbec první oficiální návštěvu „Říše středu“ Nicolásem Madurem v roli hlavy státu. Vládní delegace obou zemí podepsaly během minulého víkendu dvanáct dohod, z nichž většina potvrdila pokračování dosavadních projektů – zejména investic do ropného průmyslu, kulturní výměny a dovozu autobusů. Ze společného čínsko-venezuelského fondu bude pět miliard amerických dolarů investováno do rafinace surové ropy v povodí Orinoka a do těžby zlata ve státě Bolívar na východě země. Dohody o spolupráci byly ratifikovány také v oblasti bezpečnosti, vedení složek záchranného systému a výměny zkušeností v oblasti zemědělství a technologií.

Obě socialistické vlády odsouhlasily program kulturní spolupráce v letech 2014 – 2016, čínskou pomoc při výstavbě dalších 4500 domů ve státech Nueva Esparta a Anzoategui a stavbu námořního terminálu pro státem vlastněnou petrochemickou společnost Pequiven s účastí čínské Eximbank. Venezuela také bude pokračovat ve spolupráci s čínským konsorciem Yutong, od kterého loni nakoupila 1216 autobusů. Maduro oznámil, že do země bude dovezeno 2000 čínských autobusů za účelem modernizace venezuelského vozového parku a také se plánuje jejich export do dalších latinskoamerických zemí.

V reakci na Madurovu návštěvu Číny se venezuelská soukromá média soustředila pouze na dluh Caracasu vůči Pekingu. Opoziční pravicový poslanec Julio Borges prohlásil, že každá rodina dluží Číně 300 milionů bolívarů. Vláda kontrovala, že si zřejmě ve svém fantaskním přepočtu přidal tři nuly, vycházeje z chybného směnného kurzu a předpokladu, že každá rodina má deset členů. Ministr zahraničí Jaua vyčíslil čínskou půjčku na 40 miliard amerických dolarů, ze které už více než polovina byla splacena. Financování různých projektů je spláceno ropou – do Číny je denně dovezeno 640 000 barelů z Venezuely, z čehož 264 000 jde na uhrazení půjčky. Loni bylo exportováno 518 000 a v roce 2005 pouhých 49 000 barelů denně.