Volby 2013

Křesťanští demokraté Angely Merkelové si udržovali dvojciferný náskok před druhými sociálními demokraty od posledních voleb před čtyřmi lety, ale od letošního března se rozdíl mezi oběma největšími stranami začal zmenšovat poté, co se volebním lídrem a předsedou SPD stal bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. V důsledku ztráty parlamentní většiny musela po volbách 2013 skončit dosavadní černo-žlutá koalice CDU-CSU a FDP, neboť liberálové poprvé v dějinách SRN nepřekročili pětiprocentní hranici a nedostali se do Bundestagu. Oproti tomu křesťanští demokraté dosáhli nejlepšího výsledku od sjednocení země v roce 1990 – 41,5 % hlasů a téměř polovinu mandátů. Obě velké strany (CDU-CSU a SPD) posílily, zatímco všechny ostatní oslabily. V důsledku pádu FDP byla vyjednána již třetí velká koalice křesťanských a sociálních demokratů. Juniorní pozice ve vládě SPD příliš nesvědčila a její preference stagnovaly až do nástupu M. Schulze do čela strany.

Aktuální průzkumy

Podle dvou posledních průzkumů uskutečněných ve dnech 20. – 27. dubna na vzorku 1328 resp. 2439 respondentů by zvítězila CDU-CSU se ziskem 36 – 37 % hlasů, zatímco druhá SPD si udržuje podporu 29 %. Trend dominance těchto dvou velkých stran je konstantou německé politiky od konce druhé světové války a zdá se, že se to nezmění ani v blízké budoucnosti. S velkým odstupem následuje Levice (9 %), jejíž pozici třetí nejsilnější strany ohrožuje Alternativa pro Německo (AfD), kterou by volilo 8 – 9 % respondentů. Zelení disponují podporou 7 – 8 % voličů. Do Bundestagu by se po čtyřleté pauze vrátila liberální FDP se 6 %. Žádné další uskupení by nepřekročilo pětiprocentní uzavírací klauzuli. Je otázkou, zdali fenomén Schulz vydrží působit až do září a SPD překročí 30 % nebo bude stagnovat. Voliče může také ovlivnit role nového spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera (SPD), který však musí vystupovat nadstranicky a jeho pravomoci jsou minimální.