Tento fakt se jeví jako značně diskriminační a protizákonný. Na základě principu rovnosti je totiž přímo zakázáno rozlišovat mezi srovnatelnými osobami, aniž by existovaly objektivní a rozumné důvody pro uplatněný rozdílný přístup.

Problémem v tomto případě je, že dítě, žijící v homosexuální rodině, které vzniklo v předešlém heterosexuálním vztahu jednoho z partnerů, má v nově vzniklé rodině fakticky pouze jednoho rodiče. Partner biologického rodiče nemá vůči dítěti, které společně vychovávají plnohodnotná práva ani povinnosti. Nemá pak automaticky právo na informace o zdravotním stavu dítěte, ani právo na udržování kontaktu po rozchodu s partnerem. V případě úmrtí tohoto rodiče se pak dítě stává sirotkem a je předáno do ústavní péče, aniž by měl druhý partner jakoukoliv pravomoc se o dítě postarat.

Absurdita celého faktu je navíc umocňována tím, že dle ustanovení § 13 odst. 3 zákona o registrovaném partnerství je přesto ukládána druhému partnerovi povinnost, podílet se na výchově dítěte druhého partnera, které s ním žije ve společné domácnosti.