Prosincové registrace nových aut se tak alespoň vyšplhaly na tříměsíční maximum, nicméně i tak meziročně propadly o 23 %, respektive o 15 % srovnáme-li je s prosincem roku 2019.
Za celý loňský rok se v EU registrovalo o 2,4 % vozů méně než v roce 2020. Přitom ještě na začátku roku vypadaly vyhlídky automobilového průmyslu velmi nadějně. Zvyšující se nedostatek dovážených komponent – především čipů – však expanzi evropského automobilového průmyslu začal stále více brzdit, až ji nakonec úplně zastavil. Příkladem budiž Německo, kde loni vyrobilo o téměř 12 % vozů méně v pandemickém (či lockdownovém) roce 2020 a tamní produkce aut se tak mimochodem ve srovnání s rekordním rokem 2011 smrsknula na téměř polovinu.
V Německu se ovšem nejenom výrazně méně vyrobilo, ale i prodalo nových vozů. Celoroční desetiprocentní pokles trhu sice nevypadá dramaticky, ale jde o srovnání s už tak slabým rokem 2020. Podíváme-li se na porovnání s posledním předkovidovým rokem, už jde o propad o 27 %, respektive o téměř milion vozů.
Na ostatních velkých trzích EU se situace v loňském roce vyvíjela o něco příznivěji. Nárůst zaznamenala Francie i Itálie, respektive dvě třetiny unijních zemí, a proto propad lze zcela jednoznačně připisovat právě zmiňovanému Německu. Mimochodem v plusu byla i neunijní Británie, která i nadále zůstává třetím největším trhem s osobními automobily v Evropě.
Ze statistik jednotlivých výrobců aut nicméně vyplývá, že i v době čipového hladomoru či na propadajícím se trhu se dá růst. Příkladem budiž zejména Hyundai, který podle nových statistik prodal meziročně o 18,4 % aut více, nebo Toyota s 9,1% navýšením prodejů.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
