Pozitivní trend však není vidět jenom u Německa, ale i v dalších velkých evropských ekonomikách. Sice s velkým zpožděním, ale přece, se díky rostoucímu zájmu o nová auta odrazila ode dna italská a francouzská průmyslová výroba a ze zemí mimo eurozónu se rovněž viditelně dařilo i britským průmyslovým firmám. Hrozbě brexitu navzdory. Prozatím se ukazuje, že slabá libra dokáže minimálně v krátkém období vykompenzovat obavy z budoucího obchodního uspořádání mezi Británií a zbytkem EU.Jaké však nakonec budou, nakolik ovlivní budoucí prosperitu země, chování investorů apod. se teprve uvidí, i když odhady v řádech ztráty desetin z růstu HDP na obou stranách zní docela pravděpodobně. Prozatím se však tamní průmysl dokáže vést na vlně rostoucí zahraniční poptávky a jeho konkurenční pozici posiluje slabší měna nepřímo podporovaná politikou centrální banky, která mimochodem zasedá už tento čtvrtek.

V každém případě se přiblížila doba formálního zahájení brexitu, když včera britský parlament přijal vládou navrhovaný zákon o opuštění unie. Je dokonce pravděpodobné, že dvouletá lhůta pro odchod (a vyjednávání) může odstartovat každým dnem. Jestliže se britský průmysl (prozatím) i díky slabší libře přestal brexitu děsit, služby – které tvoří větší část britské ekonomiky – jsou na tom v obavách z dalšího chování tamních spotřebitelů přesně obráceně. A nakonec přílišné obavy domácností z dalšího vývoje by časem neprospěly ani britskému průmyslu, který v posledních měsících nabíral znovu na síle. A nepochybně ani tomu evropskému, vzhledem k silným obchodním vazbám Irska, Španělska, Nizozemí, Francie… a také České republiky.