Petici, vyzývající české politiky, aby ve veřejném prostoru zahájili diskusi o odchodu naší země z NATO, jsme zveřejnili ve čtvrtek. To proto, že právě 12. března uplynulo šestnáct let od okamžiku, kdy jsme do Severoatlantické aliance vstoupili. K petici Protiproudu se za necelé tři dny svým podpisem připojilo bezmála tři a půl tisíce občanů a stovky dalších podpisů každou hodinu přibývají. Budou potřeba. Mezitím se totiž stalo něco, co dává petiční akci ještě vyšší naléhavost.
Rukojmí amerických světovládných ambicí
Důvody, které nás k této inciativě vedly si může každý zájemce přečíst. Shrnout je lze do jediné teze: Do NATO jsme vstupovali v přesvědčení, že jde o obrannou alianci, která je otevřena každému státu, který se chce podílet na vyšší míře mezinárodní bezpečnosti po skončení studené války – tedy na příklad i Ruské federaci. NATO se však od té doby přeměnilo v útočnou pěst, v níž dominují zájmy Spojených států. Naše armáda se v NATO stala žoldnéřským expedičním sborem, který – v rozporu se všemi historickými tradicemi naší země – bojuje na různých místech světa, kde Američané rozpoutali konflikty. Nikoli náhodou přibývají stateční vojáci, kteří u nás i na Slovensku vracejí vyznamenání a od NATO se distancují.
Co však hůře: Atakem na Rusko nás členství v NATO přivádí na pokraj války s nedozírnými následky. Záminka v podobě ukrajinské krize, již inspirací a podporou státního převratu proti demokraticky zvolené vládě v Kyjevě fakticky zorganizoval Západ se Spojenými státy v čele, se NATO opět míní přiblížit k další části ruských hranic. Nepsaná doktrína zní: Obklíčit tuto velkou zemi, která svou „neposlušností“ kříží záměry Ameriky na světovou dominanci – a buďto „Majdanem“ změnit poměry „zevnitř“, anebo vyvolat válku, vedenou právě pod značkou NATO. Stáváme se tak rukojmí americké vlády, předsunutým „štítem“, který se v případě konfrontace stane jedním z logicky prvních odvetných úderů bránícího se Ruska – včetně jaderných.
Petice chce přispět k tomu, aby o tomto nebezpečí – největším pro naši republiku od druhé světové války – začali politici s veřejností alespoň vážně diskutovat. Konečným smyslem je iniciovat kroky, které nás od této nebezpečné organizace oddělí. Další a další události ukazují, jak je to důležité. Jen několik desítek hodin od zveřejnění petice přišla zpráva, která její oprávnění činí opět aktuálnější.
Provokace dosud neznámých rozměrů
Na naše území zanedlouho přijedou americké obrněné jednotky. Nikdo se nás neptal, zda s tím souhlasíme. A pokud ano, pak o tom vláda před veřejností dosud cudně mlčela. Je ostudné, že se to čeští občané mají dovědět z amerického armádního listu Stars and Stripes, respektive z vysílání televize CNN. Tato obludná provokace ovšem není namířena „jen“ proti Rusku, ale především proti nám. Abychom si prostě znovu jasně uvědomili, že stále platí někdejší brežněvovská doktrína o „omezené suverenitě“ – pouze v obráceném gardu: Moskvou z osmašedesátého se stal Washington. A vedení jeho (našich) „bratrských armád vzor 2015“ se s tím už ani příliš netají:
„Konvoj je nápadnou demonstrací amerického závazku vůči spojencům v NATO a ukázkou schopnosti NATO pružně přesouvat síly přes území spojenců,“ prohlásil mluvčí americké armády v Evropě podplukovník Craig Childs.
O plánech rozšířit přítomnost vojsk do dalších zemí střední a východní Evropy kvůli údajnému „odstrašení Ruska“ informovaly americké zdroje již začátkem března. Když jsme tuto informaci přinesli i my a další nezávislé zdroje, vláda se dušovala, že nic jako americká vojenská přítomnost v České republice nehrozí. A nyní zde již máme první „konvoj“.
Vyrazí z Lotyšska. Tam podle oficiálních informací představitelů americké armády dorazily již stovky tanků, vrtulníků a dalších vozidel. Ze základny Fort Stewart v Georgii bude tamtéž přemístěno několik tisíc vojáků. Demonstrativní okupační jízda (vydávaná za součást cvičení Atlantic Resolve – Atlantické odhodlání) bude pak pokračovat přes Litvu, Estonsko a Polsko do České republiky (na Slovensku již americké jednotky jsou). V optimálním případě alespoň část z těchto jednotek pak zamíří na německou základnu Vilseck – jen asi čtyřicet kilometrů od našich hranic. Ale... kdo ví, jestli...
Déja vu 68
Déja vu (vyslov deža vy) je pojem z francouzštiny a znamená „již viděno“. Označuje jev, kdy má člověk zničehonic intenzivní pocit něčeho už dříve prožitého, viděného nebo slyšeného. Pamětníci léta 1968, pár týdnů před invazí zemí Varšavského paktu, si jej právě zažívají: Tehdy k nám také dorazily „konvoje“. Také údajně „jen“ na cvičení. Veřejnost se však právem obávala, že zde již zůstanou. Nakonec se cizí vojáci i s obrněnou technikou skutečně stáhli – ovšem jen pár kilometrů za naše hranice. Cvičení posloužilo k tomu, aby věděli, kam se budou přesunovat, až se u nás „dočasně“ (na pár desetiletí) usadí ve vojenských základnách.
Americká armáda se již brzy dá do pohybu, aby pod značkou „cvičení NATO“ udělala obdobnou demonstrativní inspekci. Obrovský konvoj obrněnců urazí po silnicích „rukojmí“ včetně naší republiky 1770 kilometrů! Dokonce i podle CNN jde o zcela neobvyklou operaci, protože těžká technika, jako jsou osmnáctitunové obrněné transportéry Stryker, se jinak převáží výhradně po železnici. A to nejvtipnější – zcela déja vu – nakonec: Konvoj s názvem Dragoon Ride (lze přeložit také jako „donucovací projížďka)“ je prý ve skutečnosti způsob „družby“. Vojáci okupačních jednotek budou podle zpráv „kempovat“ podél trasy konvoje a při „družebních setkáních“ s místními občany zřejmě vysvětlovat důležitost svého „dočasného umístění na našem území“ pro „světový mír“.
Doufejme, že nám vláda alespoň nyní přece jen sdělí nějaké podrobnosti o trase bratrské družební „donucovací projížďky“ amerických jednotek. Myslím, že nebudu sám, kdo tam vyrazí na „diskusi“. Užil jsem si podobných „debat“ v osmašedesátém poměrně dost – a fakt, že o tom nyní píšu, svědčí o tom, že mě nikdo nezastřelil. Uvidíme, jak to bude tentokrát.
Jsou v NATO i mimozemšťané?
Vedle stovek a tisíců podpisů pod peticí Pryč z NATO nám přicházejí také dopisy, jimiž mnozí svůj zásadní občanský postoj doprovázejí. Některé jsou jen technické:
Dobrý den,
obracím se na vás s dotazem. Včera večer 2x a dnes večer 1x opět jsem se podepsal pod petici, ale své jméno jsem v seznamu nenašel. Dělám nějakou chybu, nebo v čem je problém?Jsem hrdý na to, že mohu konečně udělat něco prospěšného – a ono nic. Poradíte ?
Jan Chovaneček, Liberec
Panu Chovanečkovi a řadě dalších jsme pochopitelně odpověděli – pro ostatní tak činíme touto cestou: Jméno na petičních arších se v použitém programu nezobrazuje (jak to obvykle bývá) na konci poslední stránky, ale naopak na začátku stránky první. Hledejte proto hned pod podpisovým „archem“.
Zvláštní radost máme ovšem z dopisů, jako je ten následující:
Vážení přátelé,
děkuji za petici a ve velkém rozesílám odkaz na ni.
Požehnaný den
J. Hanulík
Milý pane Hanulíku – a všichni ostatní naši „spolukolportéři“, opravdu moc si Vaší aktivity ceníme. Při naprosté (očekávané) ignoraci petice mediálním mainstreamem je to vlastně jediná cesta, jak ji rozšířit i mimo čtenářský okruh Protiproudu. Díky za to!
Z politických stran reagovala na petici jako první Národní demokracie:
Národní demokracie vítá s povděkem iniciativu kontrarevolučního magazínu Protiproud.cz a připojuje se k petici, ve které se požaduje zahájení celospolečenské diskuse o vystoupení České republiky z NATO.
Podobné úvahy jsou nám blízké, ostatně byla to Národní demokracie, která už na začátku března přišla s prohlášením „Chceme neutralitu“, které požadavek na vystoupení z NATO obsahuje. Prohlášení podepsala řada osobností vlastenecké scény a připojily k ní své podpisy na dvě stovky občanů.
Protože petice iniciovaná magazínem Protiproud výslovně vyzývá, aby se k ní vedle individuálních signatářů připojily i politické strany (respektive členové politických stran), vedení Národní demokracie tedy jednomyslně vyjadřuje s peticí a myšlenkami v ní obsaženými souhlas a k petici se připojuje. Zároveň vyzývá své členy a sympatizanty, aby podpořili i tuto výzvu (vedle prohlášení „Chceme neutralitu“).
Velkou část tvoří dopisy, které se zabývají tím, jakou „bezpečnostní variantu“ bychom měli zvolit po vystoupení z NATO:
Nevím z jakého důvodu si hrajeme na vojáčky a musíme být v NATO a platit mu nehorázné sumy do jeho kasy. Proč takoví Švýcaři mohou mít svou domobranu a zůstat při tom NEUTRÁLNÍ? Jen my potřebujeme si jako stát asi něco kompenzovat za to, jak jsme asi malí. Ono je to vidět i ve vládě.
Scorpi
Jsem proto, aby celá EU vystoupila z NATO a založila vlastní evropskou armádu, tak, jak to bylo nedávno navrženo v EP. Tím se vyvážeme z područenství USA a nebudeme nástrojem jejich globálních zájmů.
jblaksen
K těmto názorům – a je jich docela dost – bych přece jen něco poznamenal: Vytvořit „evropskou armádu“ by znamenalo pouze vlézt z deště pod okap. Možná by to bylo dokonce ještě podstatně horší. Už by nás Brusel (Berlín) nedržel pod krkem pouze politicky a ekonomicky, ale také vojensky. A dožít se toho, jak k nám pochoduje pod znakem EU opět Bundeswehr (Wermacht) na „družební cvičení“ – to už snad raději ty Američany...
Součástí diskuse o vystoupení z NATO musí být samozřejmě debata o našem „bezpečnostním zakotvení“. Upřímně řečeno, po zkušenostech s Brity a Francouzi (před II. světovou válkou), Sovětským svazem (po ní) a nyní s Američany (před potenciální III. světovou válkou) z toho „na první“ vylézá poměrně jednoduchá odpověď: Žádné „vnější“ bezpečnostní zajištění nepotřebujeme. Stejně vždy sloužilo jen k tomu, jak nás více či méně elegantně okupovat. A se současnými moderními zbraňovými systémy samozřejmě naše vlastní armáda nemá nejmenší šanci.
Zůstat mimo vojenské bloky je proto docela rozumná cesta, jak alespoň ušetřit. Teprve ve chvíli, kdyby se rýsovala naše opětovná státní suverenita (v případě opuštění EU), má smysl uvažovat též o znovuvytvoření vlastní armády. Zatím nám úplně stačí ten současný „klub generálů“, jenž ji za fantastické peníze z našich daní operetně předstírá (viz. generál Petr Pavel, již brzy v kancelářích NATO). A kromě toho stačí těch několik stávajících jednotek – třeba pro případ povodní.
Berte ale tento názor spíše jako příspěvek do počínající diskuse, než definitivní stanovisko. Od toho jsme ještě hodně daleko.
Proto ještě krátká citace z delšího dopisu, který toto jinak opravdu „smrtelně vážné“ téma poněkud „po česku“ zlehčuje (díky za to). Ukazuje totiž, že za mocným NATO možná stojí ve skutečnosti mimozemšťané (pověstní Paroubkovi „Marťané“?):
Dobrý den, Je to tak půl roku, co se u nás objevil obrazec v poli poblíž Boskovic. Nechci Vás přesvědčovat o tom, kdo to udělal a s jakým úmyslem. Jde mi pouze o to jaká je podobnost se znakem NATO!
Děkuji za PROTIPROUD
Čtenář Michal
A na závěr ještě jeden z řady „petičních“ ohlasů ze zahraničí:
Ahoj doma,
zdravím vás z Francie a stýská se mi. Situace je ve Francii stejná jako v Čechách. NWO/US řádí a odboj, zdá se, že je slabý. Ale existuje a to je naše naděje.
Dagmar
Milá Dagmar, nemyslím, že je to tak špatné. Na to, jak obrovské zájmy, síly a finanční zdroje proti nám „obyčejným lidem“ stojí, je to vlastně zázrak, že ještě můžeme alespoň takto komunikovat. Možná, že už ani to ale nebude dlouho trvat. Všichni Klvaňové, co jich americká Pátá kolona v ČR má, nám už zcela veřejně vyhrožují. Naposledy jsme od nich dostali „zaracha“ – zatím jen v České televizi.
Soudruzi na Kavčích horách šli do sebe, takže ve čtvrteční diskusi o ukrajinské krizi u paní Jílkové již být znovu nesmím. Narozdíl od mého minulého soupeře v témže pořadu (pana Miroslava Kalouska), který tam naopak za americkou Pátou kolonu být musí. Ale třeba se přesto i tak najde někdo, kdo „bilakovským“ frázím o potřebě bratrské pomoci bude oponovat (i s tím rizikem, že také dostane od Klvaňů „zaracha“). Zase to déja vu 68...
Proto dělejme alespoň to, co zatím ještě smíme: V tomto případě podepisujme a šiřme petici Pryč z NATO. Uvidíme, zda bude jedním z malých krůčků, které připravují ten velký. Ale také si nemysleme, že všechno záleží jen na nás. Nejjistější metoda je vždy stejná: Modlit se a pracovat (Ora et labora). Zvláště v tomto tajemném postním čase.
V Kristu
Váš
Petr Hájek
Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Petr Hájek
