Osobní urážky necháme stranou, ale využiji příležitosti, abych objasnil problematiku. Tvrdím, že ministr pro likvidaci občanských svobod Jiří Dienstbier dostal další nápad, který by byl za jakýchkoliv okolností zbytečný, hloupý a škodlivý. Nicméně v současné situaci může ten nápad přinést obrovské komplikace a značná rizika. A protože jsem to komunikoval prostřednictvím facebooku, provedl jsem to v odpovídající grafice. Navzdory vzteku pana Doležala si za tím stojím.

Předmětem sporu je otázka, zda má každý muž, který se cítí aspoň trochu být ženou, právo domáhat se vstupu na dámské toalety, do dámských sprch atd. Respektive, zda je povinností státu mu tento vstup zjednávat.  Hezky se k tomu vyjádřil pan sexuolog Zvěřina. Ve Spojených státech o tom běží debata už řadu let. Shodou okolností tu debatu celkem pečlivě sleduji, takže znám argumentaci obou stran.

Pokud se někdo konsistentně chová a obléká jako žena, nenarazí na problém. Když si dojde na dámskou toaletu, použije kabinku a nikdo si nevšimne ničeho divného. A do dámských sprch nejspíš chodit nebude, protože nechce, aby „ostatní holky“ viděly, že má mezi nohama něco velmi neženského. Problém je s těmi nesmírně vzácnými případy, které jsou chováním a oblékáním někde na pomezí. Takovému biologickému muži se opravdu může stát, že když vleze na Dámy, dostane facku, kabelkou po hlavě nebo na něj nějaká žena zavolá ostrahu.