Petr Hartman: Kolik budou brát poslanci?

21.11.2014 12:12

Jste placen ze státních peněz, přesto rozhodujete o tom, jak vysoká bude vaše mzda. Cítíte, že vám veřejné mínění není nakloněno a přiřklo by vám pokud možno minimální plat. Přitom by váš příjem měl odrážet skutečnost, že rozhodujete o podobě právního řádu v zemi a tudíž o kvalitě života v ní. Proto by vaše mzda měla být nad průměrem.

Petr Hartman: Kolik budou brát poslanci?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Nemáte však odvahu to otevřeně přiznat. Potom vám nezbývá nic jiného, než přesvědčovat veřejnost o tom, že úprava výše příjmů ústavních činitelů vyžaduje systémové řešení. To nespočívá v zmrazení platů, ani v jejich růstu o přesně daná procenta. 

Systémově správně je určit vazbu mezi průměrným a základním platem. Prvně jmenovaná kategorie se týká příjmů v nepodnikatelské sféře. Druhá veličina představuje základní mzdu poslanců. Ta by měla činit v příštím roce dva a půl násobek. Postupně by tento koeficient měl růst a v roce 2018 by se měl zastavit na násobku ve výši 2,75.

Mělo-li by jít o skutečně systémové řešení, potom by se na určité úrovni měl koeficient ustálit a neměl by se dále měnit. Což automaticky neznamená, že by základní příjem poslanců byl po léta stejný. Pokud by rostly příjmy v nepodnikatelské sféře, zvyšoval by se základní plat zákonodárců. V opačném případě by zase klesal. Proti tomu by neměl nikdo nic namítat. Přesto nejde o skutečně systémové řešení.

Zákonodárci totiž nezdůrazňují, že nepobírají pouze základní mzdu. Nejsou jim sice vypláceny prémie, ale jejich příjem zvyšují nejrůznější náhrady a příplatky. Ty se například týkají funkcí, které zastávají ve sněmovně. Proto máme v parlamentu výbory, které mají řadu místopředsedů. Proto existují nejrůznější podvýbory rovněž s rozsáhlým vedením, které prakticky nevykazují žádnou činnost. O tom, že by takovéto příplatky byly zrušeny, se při debatách o systémovém řešení prakticky nemluví.

Rovněž se nezdůrazňuje, že zmiňované příplatky tvoří násobky základní mzdy. Zvýší-li se ona, naroste tím příjem zákonodárců výrazně víc, než kolik uvádějí propočty pracující pouze se základní mzdou.

V debatě o systémovém řešení zatím nepadl návrh, aby příjmy zákonodárců byly přehledné. Toho by se docílilo zrušením příspěvků na bydlení, dopravu, stravu, asistenta či kancelář a podobně. Pochopitelně by to znamenalo pobírat jeden plat, který by byl vyšší než základní mzda, kterou si velmi pravděpodobně zákonodárci od nového roku schválí.

Veřejnost by to přijala s nevolí. Kdyby si spočítala, kolik činí jejich skutečný příjem zahrnující nejrůznější příplatky a náhrady, divila by se, že na první pohled závratná částka by mohla být nižší, než je nyní ve skutečnosti. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

Zisk

Tvrdíte, že na zisku není nic špatného. Neprotiřečíte si? Protože byla to vaše vláda, která zavedla daň z mimořádných zisků. Naopak jsem si nevšiml, že byste nějak zásadně odstranili všudypřítomnou byrokracii, což jste před volbami slibovali. A další dotaz. Existuje podle vás nějaká hranice, kdy je ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Absurdní důchodové divadlo

15:49 Jiří Weigl: Absurdní důchodové divadlo

Pondělní glosa Jiřího Weigla