Nemáte však odvahu to otevřeně přiznat. Potom vám nezbývá nic jiného, než přesvědčovat veřejnost o tom, že úprava výše příjmů ústavních činitelů vyžaduje systémové řešení. To nespočívá v zmrazení platů, ani v jejich růstu o přesně daná procenta. 

Systémově správně je určit vazbu mezi průměrným a základním platem. Prvně jmenovaná kategorie se týká příjmů v nepodnikatelské sféře. Druhá veličina představuje základní mzdu poslanců. Ta by měla činit v příštím roce dva a půl násobek. Postupně by tento koeficient měl růst a v roce 2018 by se měl zastavit na násobku ve výši 2,75.

Mělo-li by jít o skutečně systémové řešení, potom by se na určité úrovni měl koeficient ustálit a neměl by se dále měnit. Což automaticky neznamená, že by základní příjem poslanců byl po léta stejný. Pokud by rostly příjmy v nepodnikatelské sféře, zvyšoval by se základní plat zákonodárců. V opačném případě by zase klesal. Proti tomu by neměl nikdo nic namítat. Přesto nejde o skutečně systémové řešení.