Petr Hartman: Robert Pelikán se stal ministrem spravedlnosti

13.03.2015 8:50

Patnáct ministrů za dvaadvacet let. Toto číslo názorně ukazuje, že životnost šéfů resortu spravedlnosti v České republice není příliš dlouhá. V dosavadní historii dokonce existují úseky, kdy po přechodnou dobu ministerstvo formálně řídil premiér nebo místopředseda vlády.

Petr Hartman: Robert Pelikán se stal ministrem spravedlnosti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Kandidát na ministra spravedlnosti Robert Pelikán

Zkrátka Robert Pelikán usedl do křesla, ve kterém nebude moci bezstarostně podřimovat a počítat dny zbývající do konce funkčního období. Posouvá se do něj z postu prvního náměstka. Ví proto dobře, co ho čeká.

Sám při jmenování hovořil o nutnosti odvahy potřebné například k boji s insolvenční mafií, nebo k prosazení změn týkajících se justičního systému. Pelikánova slova názorně ilustrují prostředí, ve kterém se prolíná řada protichůdných zájmů.

Je to resort, který zajímá veřejnost a nemá v jejích očích zrovna nejlepší pověst. Řeč může být namátkou o vlekoucích se soudních řízeních, o problematických exekucích, nebo o fungování státního zastupitelství.

V posledně jmenovaném případu jsme byli v předešlých měsících svědky zajímavého vývoje. Nejprve bylo státnímu zastupitelství vyčítáno, že podléhá politickým tlakům a přispívá k vyšumění závažných případů do ztracena.

Po vypuknutí aféry kolem Jany Nagyové, která vedla k pádu vlády Petra Nečase, se zase objevily názory, že se státní zástupci utrhli ze řetězu a že hrozí vznik „prokurátorské republiky“. Tyto extrémní postoje se odrazily do přípravy zákona o státním zastupitelství.

Nový ministr Robert Pelikán měl zmiňovanou normu na starost a prosazoval větší vliv vlády na státní zástupce. V poslední době se zdá, že svůj postoj částečně přehodnotil. Naznačují to alespoň jeho slova o tom, že se na podobě normy až na detaily shoduje s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem.

Tento názorový posun může dokazovat určitou proměnu, kterou postupně Robert Pelikán musí projít, chce-li uspět ve vedení ministerstva. Šéf resortu se musí stát politikem, který nemůže být radikální a jít za svou představou nehledě na okolí.

Bez většinové podpory ve sněmovně nemůže stejně nic prosadit. Zároveň potřebuje mít silné politické zázemí ve straně, nebo v hnutí, které ho nominovaly do vlády. Jinak spíše dříve než později tvrdě narazí na odpor různých zájmových skupin a na ně napojených politiků.

V tom případě by rozšířil řady svých předchůdců, kteří do úřadu rovněž nastoupili s odhodláním něco změnit. Při konfrontaci jejich představ s realitou tvrdě narazili a ve vedení resortu spravedlnosti skončili. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

PhDr. Lubomír Zaorálek byl položen dotaz

Stejné mzdy za stejnou práci v celé Evropě

Zajímalo by mě, jak toho chcete docílit? A kde by třeba podniky nebo zaměstnavatelé na dorovnání mezd měli brát peníze?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Absurdní důchodové divadlo

15:49 Jiří Weigl: Absurdní důchodové divadlo

Pondělní glosa Jiřího Weigla