Petr Hartman: Senát schválil další sazbu DPH

24.10.2014 16:11

Až prezident republiky podepíše zákon, kterým se zavádí třetí sazba daně z přidané hodnoty, završí tím úsilí politiků vrátit věci alespoň částečně tam, kde už před lety byly. Sazba ve výši deseti procent totiž v České republice existovala naposledy v roce 2011.

Petr Hartman: Senát schválil další sazbu DPH
Foto: Hans Štembera
Popisek: Za tisíc korun si toho v příštím roce budeme moct koupit možná zase míň

Kdyby ji politici v následujících měsících postupně nezvýšili až na patnáct procent, nemuseli by ji nyní vracet zpět na deset. Navíc se to týká pouze léků, knih a dětské výživy. Kvůli tomu museli rozšířit počet sazeb. Od nového roku bude mít Česká republika tři. Přitom ještě za vlády Petra Nečase se politici snažili prosadit jednu jedinou.

Tento kabinet v přístupu k DPH nakonec nevybočil ze zavedených zvyklostí. Pokud s něčím hýbal, pak pouze s výší sazeb a ne s jejich počtem. Nijak tím nepřispíval k přehlednosti a předvídatelnosti daňového systému v zemi. Přitom jeho stabilita a srozumitelnost jsou důležité například v boji proti daňovým únikům.

Lepší výběr daní slibuje Sobotkova vláda. V praxi se to projevilo také tím, že Česká republika bude mít od ledna tři sazby DPH místo dvou. Vytváří se tím další prostor pro mírně řečeno daňovou optimalizaci. Praxe by zároveň měla potvrdit, že snížení sazby této daně se automaticky a hlavně dlouhodobě nemusí promítnout do nižší ceny daného zboží. Naopak zkušenosti potvrzují, že to platí spíše v případech, kdy se sazby a tím i ceny zvedají.

Proto by politici měli být v souvislosti s daňovými změnami spíše zdrženliví. Byť s takovým předsevzetím do vlády většinou vstupují, velmi brzy na tyto záměry zapomínají a daně nejrůznějším způsobem upravují. Nemusí přitom nutně jít o sazby. Řeč může být o výjimkách, které snižují daňový základ a podobně.

Pohrávat si s DPH bývá pro politiky lákavé. Bývá skryta v ceně zboží nebo služeb a není tak viditelná, jako například daň z příjmu fyzických osob, nebo zdravotní či sociální pojištění. U těchto daní si jedinec může při pohledu na výplatní pásku či daňové přiznání uvědomit, kolik peněz posílá do státního rozpočtu.

DPH je méně transparentní. Zároveň slouží jako pravidelný a až na výjimky snadno dosažitelný zdroj jeho příjmů. Proto politici jen neradi hýbou se sazbami směrem dolů. Kdyby tomu tak nebylo, nemuseli by vedle základní a snížené zavádět ještě třetí. Na deset procent by vrátili tu nižší a nemuseli by se dohadovat o tom, proč se nižší zatížení DPH nemá týkat například potravin, zdravotnických pomůcek či tisku.

Ostatně Evropská unie v souvislosti s DPH stanovuje pouze spodní hranici. Ta u nižší sazby představuje pět procent. Politici nenašli odvahu a na tuto úroveň se nedostali u knih, léků a dětské výživy. Za úspěch vydávají dvakrát vyšší desetiprocentní sazbu. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

12:26 Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

Chtěl bych se dožít toho, až naše silnice budou brázdit jen elektrické vozy. Jak říkají pirátští pos…