Sešel se jich rekordní počet. Což mimo jiné vypovídá o tom, že výběr hlavy státu přímo občany vyvolal značný zájem veřejnosti a tomu odpovídala i míra emocí, která volbu doprovázela. K jejímu zvýšení pochopitelně přispěla i předvolební kampaň, která se vyhrotila v momentu, kdy ve finále zůstali jen dva kandidáti. Fauly v tomto období nejsou českým specifikem, ale v různé míře se vyskytují i v jiných zemích, kde volí prezidenta občané. Ostatně Nejvyšší správní soud zamítnutí stížností mimo jiné zdůvodnil tím, že i když byla některá tvrzení o konkrétním kandidátovi zkreslená, měl možnost se odpovídajícím způsobem bránit.
V předvolebních obdobích se běžně pracuje nejenom s pozitivní kampaní, ale také s tou negativně zaměřenou. To rovněž není novinka, která by se vyskytla pouze v tuzemských poměrech a poprvé až před výběrem hlavy státu přímo občany. Jak ukázal konečný výsledek, nejlépe uměl namíchat mix pozitiv a negativ tým Miloše Zemana. Proto se může osmého března po splnění předepsaných formalit ujmout prezidentské funkce.
Historicky první zkušenost s přímou volbou prezidenta republiky prověřila nastavená pravidla v praxi. A jak už bylo zmíněno, těžko lze změnit prováděcí zákon tak, aby v předvolebním boji zaznívaly jen korektní výroky na adresu jednotlivých kandidátů. Jak konstatuje Nejvyšší správní soud, zrušit výsledek voleb by šlo pouze ve výjimečných případech, kdy by intenzita porušení pravidel byla natolik vysoká, že by mohla změnit celkový volební výsledek. Což je svým způsobem subjektivní měřítko, které de facto nastavují soudci, kteří se stížnostmi zabývají.
Je to podobné, jako při sportovním utkání, kdy záleží na rozhodčím, zda daný zákrok posoudí jako faul, nebo zda nechá hru pokračovat. V souboji mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem sice některé fauly odpískány nebyly, ale zároveň neměly vliv na celkové skóre. Rozdíl zhruba půl milionu hlasů nelze označit za těsný. Až opadnou emoce, ukáže se, že styl předvolební kampaně a případné nekorektní výroky v ní nejsou hlavní slabinou přímé volby prezidenta republiky.
Tu lze hledat spíše v jiné oblasti. Stačí připomenout výrok Ústavního soudu, který řešil stížnost neúspěšného uchazeče o Hrad Tomia Okamury. Soud vyjádřil přesvědčení, že v brzké době bude odstraněn nedostatek týkající se ověřování podpisů podporující kandidaturu adeptů o prezidentské křeslo. Kontrola se totiž zaměřuje pouze na formální záležitosti. Pro uznání platnosti podpisu tak není důležité, zda ho na listinu připojila skutečně daná osoba, ale pouze to, zda existuje a na udané adrese má trvalý pobyt. Povinnost shromáždit minimálně padesát tisíc podpisů se tak dá obcházet tím, že si volební tým sežene potřebné údaje a požadované množství vyrobí.
Poslanci a senátoři mají nyní dostatek času k tomu, aby zmiňovanou slabinu z prováděcího zákona odstranili. Na první pohled nejjednodušší řešení představuje požadavek úředně ověřených podpisů. Těch by však muselo být výrazně méně než padesát tisíc. Což by vyžadovalo změnu příslušné pasáže ústavy.
Po změnách volají rovněž pravidla pro financování předvolební kampaně. Ta by měla zajistit její větší průhlednost a případně zavést takové sankce, které by mohly reálně ohrozit zvolení kandidáta porušujícího pravidla. V platném zákoně se píše o tom, že pokud by soud dospěl k závěru, že v kampani figurovaly nejasné částky, nebo nebyl dodržen výdajový limit, musel by volební výbor kandidáta odvést do státního rozpočtu jeden a půl násobek nejasné částky, případně sumu, o níž byla hranice překročena. Za financování kampaně je totiž zodpovědný právě volební výbor, který musel každý uchazeč o prezidentský úřad vytvořit. Vzhledem k atraktivnosti prezidentského postu není takováto sankce citelná. Přitom peníze mají na průběh kampaně a na úspěch ve volbě zásadní vliv.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
