Petr Havlíček: Eurošmejdi mají vítr z referenda

26.02.2018 13:30 | Zprávy

Političtí byrokrati balí pravdu do slupek lží tak dokonale, že se z nich pravda k lidem nedostane...

Petr Havlíček: Eurošmejdi mají vítr z referenda
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka EU

Před sedmnácti léty se nás politici ptali, prostřednictvím všelidového referenda, zda chceme vstoupit do EU a náš souhlas získali, po masivní mediální masáži, až na druhý pokus. Dnes nám ale toto přirozené občanské právo většina politiků odepírá. Ptáte se proč?

Že prý nejsme Švýcaři a že Češi s referendem neumí zacházet, protože u nás není demokracie na švýcarské úrovni. Tak to se tedy politickým eurohujerům opravdu povedlo. Jestli je něco nedemokratického na referendu, tak je to jeho potlačování, vážení politici. Dostali jste ve volbách naše hlasy proto, abyste demokracii chránili a budovali ji a ne, že nám budete diktovat a nařizovat co si máme myslet a říkat národu, že není dostatečně gramotnýna to, aby poznal, co je pro Čecha dobré a co ne.

EU je dnes jiná, než ta, do které jsme před sedmnácti léty vstupovali, neboť sliby o ekonomickém srovnávání rozdílu mezi bohatším západem a chudším východem se nekonají a naopak je zřejmé, že západ se zmocnil těch ekonomických oblastí, přes které, za pomoci globálního establishmentu a byrokratické mašinérie, intenzivně vysává naší zem. Záměr vytvořit dvourychlostní Evropu je jasným důkazem o neserióznosti a zcela jiném cíli, než který byl proklamovaným společným evropským projektem. Oni nám od samého počátku lhali!!!

Lži o přibližování

Před deseti lety jsme dosáhli sedmdesáti procent německého HDP na hlavu. A nyní jsme na 72 procentech. Rozdíl jsme dokázali stáhnout jen o dvě procenta. Když porovnáme mzdy a vydělíme je kurzem, tak se dostaneme jen na třicet procent. A s kupní silou to je obdobné, dostali jsme se jen na 53 procent Německa. Pokud to takhle půjde dál, tak s českými platy kupní sílu Německa doženeme nejdříve za 117 let. A o tohle jim ve skutečnosti šlo. Udělat si z naší země, tedy z nás Čechů, levnou námezdní pracovní sílu tak, aby na ně zbyla vyšší přidaná hodnota. Pro západ se naše země stala kolonií nebo chcete li, novodobým protektorátem.

Devalvace koruny pro posílení eura

Tři roky drtila Česká národní banka hodnotu koruny intervencemi, za které utratila dva bilióny korun a vytvořila ztrátu 243 miliard korun. K tomuto číslu přidejme zisk z předchozího roku, tedy 46 miliard a máme skutečnou ztrátu ve výši téměř 290 miliard. ČNB tvrdí, že se tak dělo na podporu exportu. Houbeles leda. Jednalo se o přímou podporu stagnujícího eura. ČNB je odpovědná za to, že kupní síla naší měny dosahuje pouhých 53 % Německa a naše mzdy dosahují 30% Německa. Výše ztráty ČNB se rovná posílení cizí měny, tedy eura. Netuším, kde představitelé ČNB berou tu drzost prezentovat intervence jako akt prospěšný pro naši zemi, když čísla mluví zcela jasně proti. Největší podíl na vývozu z ČR má německý koncern Volkswagen, který vlastní Škodovku. ČNB vyšla vstříc nadnárodním korporacím (vývozcům) na úkor občanů, kterým razantně znehodnotila jejich vlastní měnu. Nevolení představitelé ČNB říkají, že se o naši měnovou politiku starají s odbornou péčí s tím, že jim Ústava neukládá vytvářet zisk. Dělají z nás úplné pitomce a nebo jimi jsou sami? Podle jejich závěrů je třeba budovat prosperitu naší země vytvářením ztráty hodnoty naší koruny a budováním zisku zahraničních spekulantů.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Tomio Okamura byl položen dotaz

Stíhání

Někde jsem četla, že za ty vaše plakáty chce policie stíhat i hnutí. Můžete mi vysvětlit, jak se jakékoliv hnutí stíhá? To jakože všichni členové nebo jak můžete stíhat hnutí? A co myslíte, jak soudy rozhodnou a kdy? Bude to ještě do voleb?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jana Šťastná: Pražské jaro 1968 – jak to tehdy bylo? 1. část

11:13 Jana Šťastná: Pražské jaro 1968 – jak to tehdy bylo? 1. část

Patříme k zemím, kde mnoho občanů pociťuje nenávist vůči Rusku a přes to nejede vlak. Tato nenávist …