Vládnoucí garnitura nám říká, že si budeme muset všichni utáhnout opasky. To je dnes téměř každému jasné, ale od naší politické elity to nezní příliš přesvědčivě. Pokud totiž nezačne sama u sebe, pokud nezajistí výnosy z nekalých obchodů, pokud nezastaví daňové úniky a pokud bude i nadále hlasitě mlaskat u svých koryt, pak ji veřejnost těžko uvěří nějaké recepty na přežití krize. Zvláště, když žádné zřetelné koncepty nepřináší. Vládnutí tak připomíná spíše model pokus – omyl. A nejvíce kapacity věnuje vytváření různých zastíracích mlh. Je např. těžké přesvědčit lidi nad padesát let věku, že je nutné a rozumné odcházet do penze v sedmdesáti, když tato věková kategorie téměř nemá šanci sehnat práci. Je nevyšší čas procitnout z politické slepoty. Nespasí nás žádný vnější zázrak a ani žádné ideologické mantry.

K zásadní strukturální změně dozrál čas. Je třeba oslovit profesní špičky z reálné praxe a na základě zkušeností, znalostí, ověřených dat a informací stanovit další postupy a pak rozhodnout. Správa země potřebuje racionální manažerský přístup a méně politického balastu. Tak jako projektujeme budoucnost vlastní a své rodiny, tak také musíme projektovat budoucnost země. Bez společně sdíleného cíle a konkrétního programu budeme jen přešlapovat na místě a sčítat další ztráty.